Česká literární avantgarda je tradičně reprezentována tvorbou několika dominujících osobností a už poměrně dlouho je součástí standardní školní výchovy, což, zdá se, činí z tohoto areálu zaprášené panoptikum čpící naftalínem. Tento efekt obvykle vzniká tam, kde je jistý typ dobových uměleckých promluv izolován a představován jako pevný, definitivní a zdánlivě lehce srozumitelný objekt, který můžeme dobře popsat ze všech stran. Diskurs avantgardy, a to i v okruhu literárních textů, má však mnohem širší přesahy, než by se ze zavedeného a obvykle reflektovaného domácího kánonu mohlo zdát. Nikdy se v historii nevyskytoval izolovaně, ale byl konfrontován s dalšími typy dobových diskursů, s nimiž sdílel svůj historický horizont a vůči nimž se vymezoval.

Cílem ediční řady Skrytá moderna je poukázat na tuto rozprostraněnost řeči avantgardy, na její nejednoznačnost, živost, na různé – dnes pozapomenuté či marginalizované – varianty, na její penetraci mimo tradičně popisovaný prostor, ale i na některá menší díla oněch dominujících osobností, která z nějakých důvodů zůstala či zůstávají mimo centrum pozornosti čtenářů i literárních historiků.
Smyslem edice není hledat v českých literárních dějinách nový rozvrh a novou hierarchizaci. Smyslem je konfrontovat známé a obecně akceptované podoby dobové řeči moderny s podobami pozapomenutými nebo z nějakých důvodů dosud nereflektovanými tak, aby čtenářům bylo umožněno – možná v lecčems nově či nezvykle – pozorovat mnohdy dramatické úsilí modernistů o nový jazyk, nové vidění objektů, člověka, času, prostoru i sebe sama. V kontextu známém i neznámém.
Každý svazek edice přináší jak edici původních textů, tak obsáhlou studii k nim. Edice vychází ve spolupráci nakladatelství Akropolis a Centra výzkumu české umělecké avantgardy na FF UK v Praze a na FF JČU v Českých Budějovicích.

Petr A. Bílek, Vladimír Papoušek, Filip Tomáš


  • Zdeněk Brdek, Jindřich Chalupecký: Obhájce moderního umění

    Jindřich Chalupecký patří nepochybně k nejvlivnějším postavám českého uměleckého světa druhé poloviny 20. století, jeho pozice v tuzemských kulturních dějinách přitom dosud nebyla dostatečně zhodnocena. Předkládaná publikace chce proto být prvním krokem na cestě zhodnocování Chalupeckého teoreticko-kritického díla a zároveň usiluje o jeho zviditelnění na recepčním horizontu širší veřejnosti. Kniha se zaměřuje na první fázi autorovy intelektuální činnosti (období… více

  • Zuzana Říhová (ed.): Neplač, vstaň a střílej! Próza české poválečné avantgardy

    Obraz české poválečné avantgardy tak, jak je dnes tradován, se utvářel především na základě básnických textů a textů programového rázu. Doposud přehlíženou složkou dobového literárního života zůstala bohatá prozaická produkce let 1919–1924, na které se podíleli členové obou ústředních avantgardních uskupení Devětsilu a Literární skupiny. Antologie Neplač, vstaň a střílej! je pokusem revidovat kanonický výklad zvoleného… více

  • Olga Barényiová: Román

    Anotace. Kdo čte anotace? Všichni je chtějí či musejí číst. Knihkupci, učitelé, novináři. I vyhledávače. Redaktoři je neradi píší. Autoři jak kdy. Napsat knihu není jako napsat anotaci. Čtou anotaci postavy z knihy? Co si o ní asi myslí? Co si mohou myslet Viktor a Pavla o Románu? Mohou žárlit jeden na druhého? Anotace mne zmínila dříve!… více

  • Erik Gilk, Josef Čapek, Karel Čapek, Otokar Fischer, Stanislav Hanuš, Vlastislav Hofman, Josef Kodíček, Stanislav K. Neumann, Arne Novák, Václav Špála, Václav Štěpán, Otakar Theer, Jan z Wojkowicz: Almanach na rok 1914

    V osmém svazku edice Skrytá moderna chceme upozornit na literární historií opomíjený Almanach na rok 1914 (1913). Nejvýznamnější skupinové vystoupení předválečné avantgardy se poměrně dlouho připravovalo, souběžně s přípravou byla organizována také skupinová čtení, doprovázená diskusemi navazujícími na velkou generační polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku almanachu se počítalo též se spoluprací absentujících generačních souputníků (R. Werner,… více

  • Jaroslav Seifert, Karel Teige (eds.): Revoluční sborník Devětsil [PDF]

    Zařadit do ediční řady Skryté moderny „revoluční sborník“ z podzimu roku 1922 by byl anachronismus svého druhu. Nikoliv snad pro časové zaměření, jako spíše pro zjevnou programovost a ambici, s níž se tento dnes již legendární titul stal prvním svazkem edice Devětsil, založené stejnojmenným uměleckým svazem. Proto jsme se rozhodli vydat tento jen vzácně dostupný artefakt jako… více

  • Arnošt Vaněček: Vor Medúzy

    Česká literární avantgarda je tradičně reprezentována tvorbou několika dominujících osobností a už poměrně dlouho je součástí standardní školní výchovy, což, zdá se, činí z tohoto areálu zaprášené panoptikum čpící naftalínem. Ediční řada Skrytá moderna chce poukázat na rozprostraněnost její řeči, na její přesahy a nejednoznačnost, konfrontovat známé a obecně akceptované podoby dobové řeči moderny s podobami pozapomenutými… více

  • Karel Teige, Jaroslav Seifert (eds.): Revoluční sborník Devětsil

    Zařadit do ediční řady Skryté moderny „revoluční sborník“ z podzimu roku 1922 by byl anachronismus svého druhu. Nikoliv snad pro časové zaměření, jako spíše pro zjevnou programovost a ambici, s níž se tento dnes již legendární titul stal prvním svazkem edice Devětsil, založené stejnojmenným uměleckým svazem. Proto jsme se rozhodli vydat tento jen vzácně dostupný artefakt jako… více

  • Michal Topor, Dušan Pala: Stromy a kamení

    V šestém svazku edice Skrytá moderna přinášíme soubor povídek Stromy a kamení z roku 1947, jehož autorem je Dušan Pala (1924–1945). Už Václav Černý (První a Druhý sešit o existencialismu) charakterizoval Palovo dílo jako typ poetiky, která není v dobovém kontextu příliš častá. Černého spojení s diskursem existencialismu je dodnes logické, přičemž nutno zdůraznit, že Palova… více

  • Dana Nývltová: Femme fatale české avantgardy / Marie Majerová – česká komunistka ve víru feminismu

    Marie Majerová (1882–1967) je známá především jako neústupná komunistka z doby po druhé světové válce a jako autorka socialistického realismu. Není však příliš známá jako meziválečná ženská aktivistka a feministka. Ačkoli se o ní hodně psalo, tato výrazná stránka jejího života a díla zůstávala opomíjena nebo byla zmiňována jako chvilkové nadšení, které se míjelo s její skutečnou… více

  • Jiří Kolář: Rudý havran. Nový don Quijote

    Básník Jiří Kolář (1914–2002) napsal ve třicátých letech rozsáhlejší skladbu Rudý havran, které dal podtitul „román reafora„. Datoval ji rokem 1936 a zaslal svému tehdejšímu básnickému idolu, Vítězslavu Nezvalovi. Skladba vstoupila do ústního podání české literární historie 20. století jako legenda, text ovšem zůstával neznámý a Kolář sám jej neměl. Na text upozornili v polovině 90. let pracovníci Literárního… více