• obálka v plné velikosti
• ukázka
• koupit

Úvod do studia genologie je souhrnné pojednání o teorii literárního žánru. Genologie (žánrosloví) je klíčová disciplína literární vědy i obecné teorie umění, v českém prostředí se jí však dosud nevěnovala soustavná pozornost. Předkládaná studie nabízí orientaci v genologické teorii a zároveň poskytuje vodítko ke zkoumání literárních textů z genologického hlediska. Kniha je rozdělena do dvou částí: první, teoretická část popisuje genologické roviny (literární druh, žánr a subžánr) a objasňuje způsoby jejich definování. Zabývá se historicitou žánru a otázkou jeho vývoje, pojmem žánrové krajiny a problematikou čistoty žánru, zkoumá vztah žánru a kategorie modu a formy, popisuje hranice literatury jakožto uměleckého druhu a její průniky s jinými uměleckými druhy; v závěru shrnuje vývoj genologického uvažování v českém i světovém kontextu. Druhá část je praktická – popisuje žánrovou krajinu, tedy vztahy mezi žánry, a fungování genologického systému. Konkrétní žánry tu nejsou popisovány analyticky jako jednotky vytržené z kontextu, ale synteticky, v rámci logických žánrových skupin: žánry na hranici beletrie, epika onoho času (mýtus a epos), duchovní žánry, folklorní literatura a její žánry, problematika nízkého a vysokého v literatuře, kontext utopie, rozpětí balady a romance či elegie a idyly, prozaické žánry (povídka, novela, román), fantastika atd. Nejde tu tedy jen o definici jednotlivých žánrů, kterou kniha samozřejmě poskytuje také, ale především o popis jejich vzájemných vnitřních souvislostí v synchronním i diachronním pohledu, o sledování jejich proměnlivých hranic a uměleckých možností a způsobů, jakými se podílejí na fungování literatury jako celku. Text doplňuje bohatý rejstříkový aparát.  – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

Pavel Šidák (nar. 1977 v Praze) vystudoval bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, tamtéž absolvoval postgraduální studium literární teorie. V akademickém roce 2004/2005 vyučoval českou literaturu na univerzitě v německé Kostnici, v letech 2000–2009 byl vědeckým pracovníkem Centra komputační lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 2005 vyučuje literární dějiny a teorii na Literární akademii, Soukromé vysoké škole Josefa Škvoreckého v Praze, kde je od roku 2008 vedoucím Katedry literatury a českého jazyka. Od roku 2005 je výkonným redaktorem oborového časopisu Svět literatury a podílí se na edičních počinech Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Odborné studie o literatuře a kultuře, eseje a recenze publikoval v časopisech A2, Host do školy, Respekt, Studia mythologica Slavica, Svět literatury, Teologické texty aj. a ve sbornících z odborných konferencí. Autorsky se podílel na Slovníku českých spisovatelů (2005). Je spoluautorem a s Richardem Müllerem spolueditorem Slovníku novější literární teorie (2012). Zabývá se genologií a vztahem literatury a mimoliterárních diskurzů.