Jiří Holý (ed.)

Cizí i blízcí. Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století

grafická úprava Ondřej Fučík
obálka Yehuda Bacon
ISBN 978-80-7470-125-2
počet stran 1048
vazba váz.
formát 170 × 242 mm
rok vydání 2016
obsahuje jmenný rejstřík, obrazovou přílohou, věcný rejstřík
cena 650 Kč (vč. DPH)
recenze MF Dnes 4. 2. 2017 Táta Oty Pavla se maminky bál jen o trošku míň než Hitlera

Židovská kulturní tradice, která byla v českých zemích přítomná už od raného středověku, byla v desetiletích komunistického režimu soustavně potlačována a marginalizována. Do popředí zájmu veřejnosti i badatelů se soustředěně dostala až po roce 1989. Monografie navazuje na výsledky dosavadního výzkumu a představuje židovskou tematiku v širokém spektru pohledů, přístupů i názorových proudů: od romantického obdivu k Židům, přes židovské (auto)stereotypy a protižidovské heterostereotypy až po antisemitismus, od českožidovství k sionismu a socialismu, od reflexe Židů v beletrii na počátku dvacátého století k jejich obrazu v dobových židovských časopisech a k tematizaci holokaustu v poezii, próze i filmu. Kniha nevnímá kulturní paměť jako baštu jediné národní kultury či ideologie, ale představuje kulturní dění v českých zemích jako ideově pluralitní a vícejazyčné (sleduje literaturu nejen česky psanou, ale i německojazyčnou a hebrejskou). Jádrem publikace jsou širší a přehledové studie, založené na rozsáhlém a často objevném materiálovém průzkumu – například Reprezentace Židů a židovství na přelomu 19. a 20. století, Divadelní a literární činnost v terezínském ghettu, „Antisionismus“ jako skrytý i zjevný antisemitismus doby komunistického režimu, Česká poezie o šoa, Memoárová literatura o šoa, Holokaust v československém a českém hraném filmu, Šoa po roce 1970 a „druhá“ a „třetí“ generace. Další příspěvky mapují z různých aspektů kulturní život Židů v českých zemích: Obrazy východních Židů v českožidovských časopisech, Literární příspěvky v časopise Selbstwehr a díla Maxe Broda, Osamělé hlasy chasidismu, Kalendář česko-židovský ve třicátých letech. Monografii doplňují dílčí sondy a případové studie, které se mimo jiné zabývají díly Vojtěcha Rakouse, Karla Poláčka, Egona Hostovského, Jiřího Weila, Ladislava Fukse, Oty B. Krause, Arnošta Goldflama nebo Alexeje Pludka. Knihu doprovází obrazově-dokumentární příloha a jmenný a věcný rejstřík. – Monografie je kolektivním výstupem pracovníků Centra pro studium holokaustu a židovské literatury FF UK. Vychází za podpory Grantové agentury ČRFilozofické fakulty Univerzity Karlovy, Česko-německého fondu budoucnostiČesko-izraelské smíšené obchodní komoryFederace židovských obcí v České republice.