Jiří Holý (ed.)

Cizí i blízcí. Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století

obálka Yehuda Bacon
grafická úprava Ondřej Fučík
ISBN 978-80-7470-125-2
počet stran 1048
vazba váz.
formát 170 × 242 mm
rok vydání 2016
obsahuje jmenný rejstřík, obrazovou přílohou, věcný rejstřík
cena 650 Kč (vč. DPH)
recenze Protestant, červen 2017
Roš Chodeš 79, č. 7, červenec 2017
Britské listy 31. 5. 2017
Obecní noviny, duben 2017
iLiteratura.cz 9. 6. 2017
Tvar 8, 20. 4. 2017
Třistatřicettři, ČT 4. 4. 2017
Rozhovor Britských listů 98, 24. 2. 2017
MF Dnes 4. 2. 2017 Táta Oty Pavla se maminky bál jen o trošku míň než Hitlera
Lidové noviny 20. 12. 2016

Židovská kulturní tradice, která byla v českých zemích přítomná už od raného středověku, byla v desetiletích komunistického režimu soustavně potlačována a marginalizována. Do popředí zájmu veřejnosti i badatelů se soustředěně dostala až po roce 1989. Monografie navazuje na výsledky dosavadního výzkumu a představuje židovskou tematiku v širokém spektru pohledů, přístupů i názorových proudů: od romantického obdivu k Židům, přes židovské (auto)stereotypy a protižidovské heterostereotypy až po antisemitismus, od českožidovství k sionismu a socialismu, od reflexe Židů v beletrii na počátku dvacátého století k jejich obrazu v dobových židovských časopisech a k tematizaci holokaustu v poezii, próze i filmu. Kniha nevnímá kulturní paměť jako baštu jediné národní kultury či ideologie, ale představuje kulturní dění v českých zemích jako ideově pluralitní a vícejazyčné (sleduje literaturu nejen česky psanou, ale i německojazyčnou a hebrejskou). Jádrem publikace jsou širší a přehledové studie, založené na rozsáhlém a často objevném materiálovém průzkumu – například Reprezentace Židů a židovství na přelomu 19. a 20. století, Divadelní a literární činnost v terezínském ghettu, „Antisionismus“ jako skrytý i zjevný antisemitismus doby komunistického režimu, Česká poezie o šoa, Memoárová literatura o šoa, Holokaust v československém a českém hraném filmu, Šoa po roce 1970 a „druhá“ a „třetí“ generace. Další příspěvky mapují z různých aspektů kulturní život Židů v českých zemích: Obrazy východních Židů v českožidovských časopisech, Literární příspěvky v časopise Selbstwehr a díla Maxe Broda, Osamělé hlasy chasidismu, Kalendář česko-židovský ve třicátých letech. Monografii doplňují dílčí sondy a případové studie, které se mimo jiné zabývají díly Vojtěcha Rakouse, Karla Poláčka, Egona Hostovského, Jiřího Weila, Ladislava Fukse, Oty B. Krause, Arnošta Goldflama nebo Alexeje Pludka. Knihu doprovází obrazově-dokumentární příloha a jmenný a věcný rejstřík. – Monografie je kolektivním výstupem pracovníků Centra pro studium holokaustu a židovské literatury FF UK. Vychází za podpory Grantové agentury ČRFilozofické fakulty Univerzity Karlovy, Česko-německého fondu budoucnostiČesko-izraelské smíšené obchodní komoryFederace židovských obcí v České republice.