Dana Nývltová

Femme fatale české avantgardy / Marie Majerová – česká komunistka ve víru feminismu

ISBN 978-80-87481-10-3
edice , sv. 5
počet stran 452
vazba váz.
rok vydání 2011
cena 299 Kč (vč. DPH)

Marie Majerová (1882–1967) je známá především jako neústupná komunistka z doby po druhé světové válce a jako autorka socialistického realismu. Není však příliš známá jako meziválečná ženská aktivistka a feministka. Ačkoli se o ní hodně psalo, tato výrazná stránka jejího života a díla zůstávala opomíjena nebo byla zmiňována jako chvilkové nadšení, které se míjelo s její skutečnou spisovatelskou a politickou linií. Studie Dany Nývltové zkoumá ambivalenci pozic Marie Majerové v období od počátku 20. století do druhé světové války z různých úhlů. Soustředí se především na vztah dvou hlavních rolí Majerové, komunistky a feministky, a jejího obrazu jako femme fatale a femme nouvelle. Majerová chtěla prosazovat člověka nezávislého na pohlaví nebo genderu, na druhou stranu doslova bojovala za ženská práva a možnost ženy vyjádřit se literárně podle sebe, „napsat sebe“, jak říkala. Je tak příkladem moderní ženy v měnícím se světě první poloviny 20. století. Zároveň je však individuálním zjevem se specifickým přístupem k literatuře, politice i životu, který je založen na vůli po změně a možnosti ovlivňovat. Studie se soustředí na její tvorbu ve třech základních okruzích: fikci, žurnalistice a také korespondenci. Sleduje, jak se její rozličné pozice prolínají a ovlivňují, jaký efekt toto prolínání má na její práci, ale také na recepci prostřednictvím renomované mužské kritiky ve srovnání s vnímáním Majerové a rodící se ženskou kritikou. Čtyři základní oddíly se věnují jejím textům o sociálním postavení ženy, hledání ženské literární tradice, podobám mateřství a specificky ženskému přístupu k psaní. Marie Majerová byla jednou z mála českých spisovatelek, která systematicky pracovala na ženském způsobu psaní, důsledně budovala novou ženskou pozici a nekompromisně ji prosazovala. Nová interpretace Majerové v období počátku 20. století do třicátých let ukazuje, že byla „novou ženou“, nicméně mnozí její současníci si udrželi její obraz jako femme fatale vzdor její velké snaze ho dekonstruovat.