Masha Gessenová

Muž bez tváře. Neuvěřitelný vzestup Vladimira Putina

předmluva Ondřej Kundra
překlad Marek Sečkař
grafická úprava Lukáš Fairaisl
ISBN 978-80-7470-126-9
počet stran 404
vazba brož.
formát 148 × 210 mm
rok vydání 2016
obsahuje věcný rejstřík
cena 349 Kč (vč. DPH)
recenze Právo – Salon 20. 10. 2016
Právo – Salon 20. 10. 2016
Návštěva Mashy Gessenové v ČR 1.-3. 10. 2016

Když se v roce 1999 lidé kolem Borise Jelcina snažili najít náhradu za svého chřadnoucího a čím dál méně oblíbeného prezidenta, padla jejich volba na tehdy téměř neznámého Vladimira Vladimiroviče Putina, muže bez tváře, o němž si mysleli, že se jim snadno podaří dotvořit jej podle vlastních představ. A skutečně, Rusko i poblázněný Západ byly rozhodnuty vidět v něm progresivního vůdce svých snů, dokonce i tehdy, když Putin nemilosrdně rozprášil ruská média, vyrval moc i bohatství z rukou byznysmenů a zlikvidoval křehce se rodící demokratické mechanismy. Během několika let byly odstraněny všechny překážky, jež by mu jakkoliv bránily v uplatnění nekontrolovatelné moci: opoziční hlasy byly umlčeny, političtí protivníci a kritici vyhnáni do exilu nebo zavražděni. Masha Gessenová tento příběh zažila na vlastní kůži a podle toho o něm také hovoří. Její fascinující vyprávění o Putinově vzestupu a vládě je vynikajícím dílem žurnalistické literatury a českému čtenáři přinese nejedno překvapení.

Masha Gessenová (nar. 1967) je rusko-americká novinářka, spisovatelka a politická aktivistka. Patří k nejhlasitějším a nejvýznamnějším odpůrcům ruského prezidenta Vladimira Putina v západních médiích. Narodila se v moskevské židovské rodině, roku 1981 se s rodiči přestěhovala do Spojených států a v roce 1991 přesídlila zpět do Ruska, kde v následujících dvou desetiletích pracovala pro řadu novin, časopisů a televizních stanic, nejprve jako reportérka a postupně na čím dál vyšších pozicích. Mimoto byla jednou z nejvýraznějších představitelek gay a lesbického hnutí v Rusku. Po nástupu Vladimira Putina k moci čelila v pracovním i osobním životě čím dál větším potížím. Koncem roku 2013 se rozhodla k návratu do Spojených států, především kvůli obavám, že by jí v rámci všeobecného tažení proti homosexuálům mohly být odebrány její adoptované děti. Přispívá do řady významných novin a časopisů, například The New York Times, The Washington Post, New Statesman, Vanity Fair a Harper’s Magazine. Je autorkou několika knih, vedle Muž bez tváře (2012) například Words Will Break Cement. The Passion of Pussy Riot (Slova prorazí cement. Vášeň Pussy Riot, 2014) či The Brothers: The Road to an American Tragedy (Bratři. Cesta k americké tragédii, 2015) o bratrech Carnajevových.. Muž bez tváře byl dosud přeložen do více než dvaceti jazyků.