• Ctibor Rybár (ed.): Židovská Praha

    Početný autorský kolektiv zde spojil své síly, aby jako první zmapoval historii Židovského Města Pražského od jeho vzniku a osídlení přes Rudolfinské ghetto, jeho postavení po Bílé Hoře, Terezínské vypovězení a josefinské reformy, Asanaci Židovského Města až po situaci v první republice a v terezínském ghettu. Nemenší zájem vzbudí kapitoly věnované pražské hebrejské literatuře a obrazu Židů v pražské německé… více

  • Pavel Ries: Josef Hlávka, největší český mecenáš

    Práce televizního dokumentaristy mapuje ve zkratce nejen Hlávkovy životní osudy a projekční a stavitelskou činnost. P. Riese zajímá především fenomén Hlávkovy monumentální mecenášské činnosti. Pečlivě sleduje její motivy, ale zejména účinky a sociální dopady. Připomíná např. Hlávkovy koleje, jimiž do doby, než je Němci uzavřeli, prošlo na tři a půl tisíce studentů, podporování nepřehledné řady vědců, umělců, literátů, výtvarníků, hudebníků a studentů.  více

  • Karel Poláček: Lehká dívka a reportér

    V roce 1926 – při psaní této knížky – K. Poláček zcela určitě netušil, jakým směrem se u nás bude ubírat vývoj po druhé světové válce. Jinak by si možná odpustil oněch pár špílců, jež zde adresoval komunistickému redaktorovi Petránkovi, které však zapříčinily, že knížka mohla znovu vyjít až v roce 1991. Nicméně příběhy soudního zpravodaje Hirsche a lokálního… více

  • Josef Pekař: Dějiny československé

    Dílo předního českého historika Gollovy školy, které u nás půl století nemohlo vycházet. Právě v Gollově historické škole si J. Pekař osvojil přesné heuristické postupy zaměřené ke kritickému rozboru pramenů a přijal srovnávací evropská hlediska, vycházející z poznatku o omezené autonomii národních dějin a jejich začleněnosti do západoevropské kultury. Uváděné Dějiny československé vycházejí z Dějin naší říše (1914), které autor v roce 1921 upravil… více

  • Zuzana Maléřová: Hlas se stínem aneb Když do života zpívá Marie Rottrová

    Pokus o portrét populární ostravské zpěvačky, doplněný soupisem všech jejích dosavadních nahrávek pro gramofonové desky a televizní vystoupení. Autorka si všímá i zpěvaččina soukromého života, postupuje zde však velmi decentně a zdrženlivě. Knižní medailon Marie Rottrové doplňuje průřez recenzemi a kritikami z odborného hudebního tisku. více

  • Petr Koudelka: Co se do hlavy vejde

    Fejetony Petra Koudelky, těšící se čtenářské oblibě v časopisech, mají všechny znaky svého žánru. Jsou psány lehkým perem, mají vtip i osobitý styl, nejednou nám nastavují ono pověstné zrcadlo. Ale především jsou o něčem. Jsou o nás, o lidech, kteří žili a žijí v tomhle středoevropském prostoru, se všemi starostmi i radostmi, tajnými přáními, sny i realitou. – Osmdesátku fejetonů P. Koudelky doprovázejí… více

  • O. F. Korte: Chodící legendy

    Druhé, doplněné a rozšířené vydání knihy osobitého hudebního skladatele přináší reportážní eseje o setkáních a osudech osobností světové hudební scény, jako byly L. Armstrong, M. Chevalier, L. Bernstein, I. Stravinskij, H. von Karajan, D. Ellington, M. Dietrich, R. Kubelík a řada dalších. Nejde však o soubor portrétů ani sbírku indiskrétních odhalení. Autora zajímá především zrod legend, jejich působení i potřeba existence. – Fotografický doprovod. více

  • Franz Kafka: Dopisy Felici

    Felice Bauerová (1887–1960) byla vzdálenou příbuznou Maxe Broda. Kafka ji u něho poznal v srpnu 1912, od této doby se také datoval jejich pětiletý, velmi rozporuplný a proměnlivý vztah, ukončený rozchodem 25. prosince 1917. Mezi těmito daty si oba vyměnili řadu dopisů, Kafka se s Felicí několikrát zasnoubil (což posléze vždy zrušil). Složitost tohoto vztahu, ale i Feliciin vliv na Kafkovu… více

  • Rudolf Kadeřábek: V Praze byl šťastný (W. A. Mozart)

    K 200. výročí úmrtí slavného skladatele autor mapuje jeho vztah k Praze. S filigránskou pečlivostí zaznamenává pět Mozartových pražských pobytů, jejich průběh a události s nimi spojené (uvedení Figarovy svatby, premiéra Dona Giovanna, přátelství s manželi Duškovými atd.). Na závěr představuje místa spjatá s Mozartovými pobyty (kromě Bertramky je to ještě dalších osm míst). Výsledkem je půvabná pragensie.  více

  • Alena Heinová: Držte si klobouky. Vzpomínky M. Rosůlkové

    Vzpomínky populární herečky Marie Rosůlkové (1901–1993), jejíž umění nám dodnes televizní obrazovka připomíná starými filmy, záznamy divadelních představení či seriály. V ohlédnutích, která literárně zpracovala publicistka A. Heinová, ožívají léta, která M. Rosůlková strávila na prknech plzeňského Divadla J. K. Tyla, Divadla Vlasty Buriana a Městských divadel pražských, s nimiž spojila svůj osud na dlouhých čtyřicet osm let. K tomu je však ještě třeba přičíst… více