A2, kulturní týdeník 7/2013
Pro svou knihu Cosmogonia zvolili literární teoretik Petr A. Bílek a literární historik Vladimír Papoušek pozoruhodnou formu společného souboru úzce provázaných studií. V rámci svého literárněsémiotického uvažování rehabilitují pojem reprezentace a zároveň jej pevně spojují s performativitou – texty „realitu“ reprezentují a současně také vytvářejí. Literatura přitom volně přesahuje k neliterárním diskursům a v literárněhistorickém bádání je možné tyto sféry propojit zejména soustředěním na výrazné dobové znaky (emblémy či obrazy). Autorům je tedy blízký nový historismus. Ohnisko zájmu knihy se přesouvá od úvah o současném stavu (české) literární vědy a obecného pojednání o modech reprezentace a performativitě přes témata moci, ideologie a kánonu, narativity, diskursu a popkultury až k interpretačním kapitolám, těžícím z těchto teoretických konceptů. Bílek se zaměřuje na texty a emblémy českých padesátých let (Stalin, Gottwald, mateřství), jež pečlivě analyzuje z hlediska jejich znakového fungování v dobovém literárním, politickém a ideologickém kontextu. Papoušek se naproti tomu pouští do odvážných historických konstrukcí: v sérii propojených studií na textech české i světové literatury dokládá dominanci řádů symbolu, indexu a ikonu, které se v literatuře a kultuře postupně vystřídaly poté, co se podle autora v 19. století dosavadní pevný a srozumitelný řád světa rozpadl.
Josef Šebek
