Biblio duben 2015
[Recenze Dějiny československého komiksu 20. století]
Dějiny českého a slovenského komiksu
Informace o popisu 3 400 komiksových seriálů, které u nás vycházely v průběhu minulého století (1900–2000), 550 reprodukcí a 1 000 stran textu o váze 7,5 kg jsou impozantní vizitkou vydavatelského počinu nakladatelství Filip Tomáš – Akropolis dříve, než dvousvazkovou knihu vybalíte z ochranného pouzdra.
Letmý pohled na moderní a účelnou grafickou úpravu stránek tohoto díla (studio Symbiont) a kvalita jejich polygrafického zpracování (Těšínské papírny), do samostatné publikace vyčleněný jmenný a názvový rejstřík, medailony komiksových tvůrců a periodizační tabulka vzniku komiksů o rozsahu bezmála 100 stran činí z této publikace horkého kandidáta na Nejkrásnější knihu roku. Když jejími stránkami zalistujete, seznámíte se se strukturou kapitol (např. úvod každé kapitoly tvoří názorná časová linka o vzniku komiksových děl ve zkoumaném období), jejich rozvržením, nedá vám to než se začíst. Předěl rokem 1964 je vynucený pouze technickými limity pro dosažení nejvyšší kvality knižní vazby.
Encyklopedie vznikala v období 2010 – červenec 2014 za autorské spolupráce pracovníků Centra studia komiksu Ústavu české literatury AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci s dotační podporou Grantové agentury ČR, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a hlavního města Prahy. Riziko vydání vzal na svá bedra nakladatel Filip Tomáš, sám literární historik, a jeho firma Akropolis. Na český knižní trh byla sice uvedena už 21. 1. 2015 (oficiální prezentace proběhla 29. 1.), ale podle mého názoru se stane i jedním z největších edičních počinů letošního roku, a to nejen proto, že komiks u nás dlouho zůstával na okraji zájmu badatelů.
Ne všechny národy ani země s tradiční kulturou komiksu se takovou souhrnnou sumou faktů mohou pochlubit, a to je tato monumentální práce ještě omezena pouze na český a slovenský komiks; německý, polský a případně komiksy dalších národnostních menšin Československa jsou vynechány. Autorský tým si musel na samém začátku vydefinovat některé zásadní otázky přístupu k této problematice, a to především předmět bádání (vyšlo z toho, že počátky „příběhů v obrázcích“ jsou zkoumány mnohem detailněji v porovnání s 80. léty, kdy je třeba opomenut fotokomiks), proměny používané formy komiksu a šíři přístupu. Autorský tým se napříště hodlá zaměřit rovněž na kořeny komiksu u nás před rokem 1900. Z detailních rešerší vyplynula skutečnost, že některá stále opakovaná a přebíraná klišé nejsou podložena fakty. I když byla tato forma literárního sdělení v době války a zvláště po únoru 1948 až do listopadu 1989 u nás stále podezřelá, o žádné její zásadní likvidaci s nově hodnocenými souvislostmi hovořit nelze. Ke komiksové revoluci u nás dochází ještě před revolucí sametovou a k utlumení této produkce dochází paradoxně až kolem roku 1999. Naopak se potvrzuje dílem tušený, dílem na první pohled zřejmý fakt, že se komiksové tvorbě u nás věnovali přední výtvarní umělci (Josef Lada, Josef Čapek, Ondřej Sekora, Zdeněk Burian, Adolf Born apod.) a že na psaní komiksových scénářů mají mnohdy výrazný podíl i renomovaní spisovatelé či publicisté (Jaroslav Foglar, Josef Nesvadba, Miloslav Švandrlík, Karel Steigerwald, Ondřej Neff apod.). Tady odhlížím od skutečnosti, zda to bylo spontánní nebo spíše vynucené tehdejším „publikačním pokrývačstvím“.
Po přečtení tohoto díla by měl být uspokojen nejen ten, kdo hledal především fakta v chronologické a příčinné souvislosti, ale také ten, kdo si chtěl o dějinách komiksu spíše počíst, i když převládá spíše první metoda. Je opravdu nesnadné tyto přístupy skloubit. S obrácením posledního listu encyklopedie ovšem shledáte podobně jako já, že je třeba se ještě mnohokrát vrátit na její stránky, a hlavně zkonstatujete, že se tato publikace v oblasti bádání o dějinách našeho komiksu už navždy stala základním a neopominutelným informačním pramenem.
Jaroslav Císař
Biblio duben 2015
