Intelektuál 3/2003

[Recenze Knihy s Toyen]

Mysl v těle

Intenzivní spolupráce kunsthistorické dvojice Lenka Bydžovská a Karel Srp, zacílená na období české meziválečné avantgardy, především na její poetistické, artificelistické a surrealistické tendence, vydala další plod: je jím přitažlivě vypravená publikace Knihy s Toyen – svazek věnovaný činnosti Toyen v knižní oblasti, představující takřka šest set titulů, na jejichž výtvarné podobě malířka participovala ilustracemi, obálkou, frontispisem nebo návrhem typografické úpravy a vazby. Svazek je zároveň doplňkem k monumentálnímu titulu věnovanému malířské tvorbě Toyen, který se na knižních pultech objevil před třemi lety u příležitosti rozsáhlé autorčiny expozice v pražském domě U Kamenného zvonu.
Zájem Toyen (1902–1980) o knihu inicioval Jindřich Štyrský v polovině 20. let, tedy v čase, kdy knižní obálka – podle Bydžovské a Srpa – „stala se generační výpovědí, z níž si lze učinit představu o uměleckém charakteru doby více než z jiného tehdejšího projevu“. Podle Teigova požadavku rovnocennosti výtvarného a textového sdělení svedeného do rámce jedné publikace a pod vlivem programově synestetických obrazových básní vyhotovili Toyen se Štyrským několik kolážovaných obálek – první v roce 1925 pro utopický román H. G. Wellse Tono-Bungay, vydaný nakladatelstvím A. Srdce v Praze. Od fotokoláží ale Toyen záhy přešla ke kresbě: nejprve ke kresbě s prvky doznívajícího artificielismu, nefigurativního stylu, kterým společně se Štyrským předznamenali surrealismus, později pokročila k šímovskému lyrismu obrysů a prolínajících se prostorových polí. Světová válka a odchod do Paříže v roce 1947 omezily a záhy zastavily autorčinu spolupráci s knižními domy a Toyen se z podnětu mladého básníka a výtvarníka Jindřicha Heislera postupně odvracela od výchozího devětsilského pojetí knihy jako nositele umění, které je dostupné nejširším vrstvám, k ryze bibliofilským tiskům, výlučným artefaktům určeným sběratelům a zasvěceným. v tomto duchu už v roce 1940 Heisler s Toyen společně vytvořili jedinečnou a podle Bydžovské a Srpa vrcholnou surrealistickou knihu Z kasemat spánku – dialog básníka s výtvarníkem, textu s obrazem. Podobné knihy s charakterem uměleckých objektů vznikaly v 60. a 70. letech jako výsledky spolupráce Toyen s chorvatským dramatikem a básníkem Radovanem Ivšićem nebo s francouzskou autorkou Annie le Brun.
Na rozdíl od malby, v níž „zastávala přístup mimořádně náročný a autokritický“, knižní grafice a ilustraci se Toyen věnovala na zakázku, kniha jí byla zdrojem obživy – jen v roce založení Skupiny surrealistů v ČSR se podepsala pod sedmasedmdesát titulů. Souběžně s umělecky náročnými soukromými tisky, mimo jiné pro Štyrského Edici 69, navrhovala obálky pro dětské knížky, detektivky, věnovala se původní i překladové poezii a próze: „Její činnost v knižní oblasti,“ poznamenávají Bydžovská se Srpem, „se rozevřela do širokého spektra, sahajícího od nezaměnitelného a leckdy odvážného uměleckého řešení přes různé mezistupně až po rutinní práce, rozplývající se ve všedním průměru a banalitě“. K vrcholným pracím náleží několik kongeniálních prolnutí surreálně imaginativní obálky od Toyen s funkcionalisticky strohou a pročištěnou typografickou úpravou knihy, kterou provedli Teige nebo Ladislav Sutnar, a především ilustrace, jimiž kreslířka doprovodila celou řadu erotických titulů, od Aretina přes Sada k Pybracovi Piera Louyse. Bydžovská se Srpem soudí, že Toyen v těchto případech „prolomila hranice, rozšířila možnosti zobrazovaného, zavrhla ustálené zvyklosti, zbavila erotiku ionizujícího, groteskního či necudného nádechu.“ A nedělo se tak ve skrytu nebo v náznacích, v analogiích a symbolech, které jsou příznačné pro malířčino pozdní, francouzské období, ale v konkrétně a doslovně zobrazujících kresbách, prostoupených jak lyrickou smyslností, tak zjitřenou sadistickou krutostí a smutným erotismem. Podobně jako František Halas v jednotlivých básních sbírky Thyrsos předvedla i Toyen čtenáři v detailních výjevech snad všechny možnosti milostného života muže i ženy. „V letech 1930–1933 byla Toyen v této oblasti bez soupeře,“ dodávají autoři publikace.
Lenka Bydžovská a Karel Srp sepsali pro titul Knihy s Toyen přiměřeně sofistikovný, čtivý text bez psychoanalyzujících exkursů a hlubinných interpretací, o které se Srp pokusil – se střídavým úspěchem – třeba v monografii zaměřené na Teigovy fotokoláže (vydal Torst v roce 2001). Text, který přesvědčivě dokazuje, že „Toyen tkvěla v knize jako mysl v těle.“

Radim Kopáč

Přihlášení k odběru novinek

Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.

* = vyžadované pole