[Recenze Dopis otci a jiné částečné povídky]
Akropolis příliš žongluje s pojmy
Pražské nakladatelství Akropolis vydává tento týden knihu textů Franze Kafky. Dalo jí název Dopis otci a jiné částečné povídky a podtitul Nepřeložené prózy. Tolik zmatenosti v tak málo slovech, to je – kafkárna. Dopis otci totiž není povídka ani částečná povídka“, nýbrž dokument, jakási zpověď. Kafka ji svému otci adresoval, avšak nikdy nedoručil. Částečná povídka“ je název jednoho z Kafkových uměleckých fragmentů; částečnými povídkami“ chce být vyjádřena žánrová nejednoznačnost a fragmentárnost vybraných textů. Mezi nimi ovšem jsou i útvary vyloženě neumělecké – například návrh Kafkovy odpovědi bernímu úřadu. Označovat takovou směs, jíž kniha je, podtitulem Nepřeložené prózy je proto zavádějící. Dokonce dvojnásobně: titulní Dopis otci přeložen již byl – před bezmála třiceti lety vyšel v revue Světová literatura. Vágní ediční poznámka to zamlčuje: uvádí jen prameny, z nichž byl výbor přeložen. Stačilo, aby se kniha jmenovala Dopis otci a jiné texty a nepřesnostem v názvu by se dalo vyhnout. A ještě maličkost. Eduard Goldstücker v doslovu říká, že záměrem nakladatele bylo zpřístupnit knižně něco víc, než co dosud přeloženo je a co by jinak muselo čekat na české vydání“ Kafkových spisů, k němuž prý za nynějších nakladatelsko-sponzorských poměrů dojde kdovíkdy“. Skutečností je, že Nakladatelství Franze Kafky spisy připravuje: měly by začít vycházet ještě letos.
Josef Chuchma