vědaproživot.cz 14. 4. 2015

[Recenze Dějiny československého komiksu 20. století]

Pérák, Barbánek, Zelený Raoul a další hrdinové československého komiksu

 

Jmenují se Tomáš Prokůpek, Pavel Kořínek, Martin Foret a Michal Jareš a nejsou kreslení. Z jejich pětileté práce vzešla na půdě Ústavu pro českou literaturu AV ČR i na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci dvousvazková publikace vážící 7 kg a obsahující 1000 stran výkladového textu a přes 550 reprodukcí, které mapují více než 2500 různých komiksových děl. Jmenuje se Dějiny československého komiksu 20. století.

Domácí komiksová tvorba se v posledních letech výrazně proměnila, nabrala na sebedůvěře a začala se hlásit o pozornost dospělého čtenáře. Každoročně vychází více a více komiksových publikací a o zvětšující se společenské prestiži komiksu hovoří i fakt, že se stal předmětem pětiletého vědeckého badatelského projektu, který pátral po jeho slavné i té do šuplíku odložené historii.

Výzkumný záměr se přitom podle slov Pavla Kořínka zrodil zcela jednoduše: „Žádné detailnější pojednání o historii československého obrázkového seriálu neexistovalo, a tak jsme si ho museli začít připravovat sami. Při hledání adekvátní formy a metody jsme se samozřejmě poohlíželi doma i v zahraničí: procházeli jsme dějinné přehledy anglického, amerického, italského i francouzského komiksu a bavili jsme se o tom, co nám na jednotlivých přístupech přijde přínosného a kde naopak vidíme slabiny.“

Vydání se ujalo nakladatelství Akropolis, zvolilo zajímavou grafickou podobu s vazbou ze silnějšího kartonu, a tak dostalo neobvyklé téma i krabici a neobvyklou formu. Ředitel nakladatelství Filip Tomáš k tomu dodává: „Nakladatelství Akropolis má tu čest spolupracovat s Ústavem pro českou literaturu AV ČR již delší dobu a společně jsme realizovali již několik projektů. Orientace na bohemistickou produkci je hlavním zaměřením našeho nakladatelství a s řadou kolegů mne pojí i osobní vazby ještě ze studií. Realizace díla tak rozsáhlého a náročného předčila očekávání, mnohé jsme se naučili a jsem nesmírně rád, že i na konci z toho mají jak řešitelé grantu, tak ÚČL AV ČR či olomoučtí kolegové radost.“

A víte, co zde najdete výhradně „komiksově československého“? Pavel Kořínek upozorňuje, že po stránce obsahové by to mohl být např. žánr klubáckých komiksů, založený Rychlými šípy a později mnohokráte variovaný, kopírovaný či aktualizovaný dalšími autory (ale i Foglarem samým). Celkový tvar domácí „obrázkovoseriálové“ tradice pak nesporně poznamenala i několikrát se ve 20. století vyskytnuvší údobí, kdy byl komiks z těch či oněch důvodů považován za něco nečistého a škodlivého, a byl až aktivně potírán. Československý komiks se vyznačuje také tím, že po většinu 20. století cílil na dětského čtenáře, ať už proto, že mu toto publikum bylo blízké, nebo proto, že mu oslovování jiného publika bylo znovu a znovu znesnadňováno ideologickým dozorem. Zároveň však, díky nezlomné péči oddaných příznivců, scenáristů i kreslířů, neustále hledal nové možnosti realizace, testoval rozličné prezentační formáty a pokoušel se prosadit navzdory všem překážkám.

Dílo referuje svou úctyhodnou hmotností, ale po začtení do jednotlivých kapitol především svým obsahem o ohromujícím bohatství domácí komiksové tradice, které překvapilo i autory samotné. A to by prý ještě stála za výzkum další spousta dalších věcí. Přestože se autoři pokoušeli o co možná nejširší záběr, určitý typ zdrojů, např. regionální časopisy, případně zájmové interní tiskoviny, už musel zůstat mimo jejich pozornost. Dějiny komiksu mají ambice systematické a deskripční, ale podle přání Pavla Kořínka by snad nyní mohl nazrát čas na skutečně detailní interpretační sondy, zaměřené tematicky, žánrově, formálně i jakkoli – nejlépe překvapivě – jinak.

A rada pro ty, které toto dílo inspiruje natolik, že by se komiksem chtěli zabývat konkrétněji? Semináře či přednášky věnované komiksu jsou dnes už poměrně běžnou součástí nabídky volitelných kurzů v rámci mnoha literárně či uměnovědných vysokoškolských programů. Komiksových akcí je ale i mimo univerzity řada: konají se festivaly, výstavy nebo přednáškové cykly. Zájemce o český komiks jistě rychle zjistí, kam může kdy zajít. Publikace mu teď navíc poskytla i přehled toho, co by si mohl či měl chtít nastudovat a přečíst.

Takže společně s autory nezbývá než doufat, že se dílo přenese i k náročnému čtenáři a že se komiksová studia plně etablují v dějinách naší kultury, a popřát mu co nejvíce schopných umělců a pozorných čtenářů.

 

Dějiny československého komiksu 20. století byly nominovány v soutěži Magnesia Litera na Literu za nakladatelský čin. Cena bude vyhlášena na slavnostním večeru v úterý 14. dubna 2015. Zároveň se Dějiny ocitají v užším výběru soutěže o Nejkrásnější českou knihu roku 2014 – v kategorii Odborná literatura (oceněné knihy budou vyhlášeny ve středu 22. dubna 2015).

Již v pondělí 20. dubna 2015 v 16.00 h se Dějiny představí ostravským čtenářům v Domě knihy Ostrava na Smetanově náměstí 222/8.

Třísvazkový komplet, sestávající ze dvou bohatě ilustrovaných výkladových knih a doplňkové rejstříkové brožury, sleduje vývoj a osudy komiksové formy na území dnešního Česka a Slovenska od jejích počátků v česky a slovensky psaném periodickém tisku pozdního Rakousko-Uherska až po rozvoj v tržním prostředí po roce 1989.


 

Eva Muroňová

vědaproživot.cz 14. 4. 2015

 

http://www.vedaprozivot.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/150414_komiks.html

Přihlášení k odběru novinek

Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.

* = vyžadované pole