• Eric Schulman: Stručnější historie času

    Název satirické i populárně vědecké knihy amerického astronoma Erica Schulmana nepřehlédnutelně odkazuje ke slavné knize Stephena W. Hawkinga Stručná historie času. Od velkého třesku k černým dírám (1988, česky 1991), která představuje reprezentativní a bravurně napsanou naučnou knihu o vzniku a vývoji vesmíru. Schulmanovo gesto je zcela jistě výrazem obdivu ke kolegovi. Stojí přitom za… více

  • Vladimír Papoušek – David Skalický (eds.): Fenomén Zappa

    Kniha Fenomén Zappa si klade za cíl prozkoumat a z různých perspektiv analyzovat specifický kulturní fenomén, který vznikl v Československu kolem osobnosti a tvorby amerického hudebníka Franka Zappy. Snaží se zachytit vznik tohoto fenoménu a mechanismy jeho fungování ve specifickém společensko-politickém kontextu socialistického Československa, ale také přinést nové informace o rezonanci Zappovy hudby u nás, o vzniku a působení českého fanklubu Franka… více

  • Radomír D. Kokeš: Světy na pokračování. Rozbor možností seriálového vyprávění

    Každý den čteme, posloucháme či sledujeme všeliká vyprávění na pokračování, která se vracejí k týmž postavám, příběhům či světům. Jak jsou vystavěna? Kterak vedou naši pozornost? Lze jim vůbec porozumět coby samostatným dílům? Odpovědi hledá filmový teoretik Radomír D. Kokeš (autor knihy Rozbor filmu) na příkladu televizních seriálů, jež vysvětluje právě skrze jejich vnitřní uspořádání, práci s divákem… více

  • Masha Gessenová: Muž bez tváře. Neuvěřitelný vzestup Vladimira Putina

    Když se v roce 1999 lidé kolem Borise Jelcina snažili najít náhradu za svého chřadnoucího a čím dál méně oblíbeného prezidenta, padla jejich volba na tehdy téměř neznámého Vladimira Vladimiroviče Putina, muže bez tváře, o němž si mysleli, že se jim snadno podaří dotvořit jej podle vlastních představ. A skutečně, Rusko i poblázněný Západ byly rozhodnuty vidět v něm progresivního vůdce svých… více

  • Jiří Holý (ed.): Cizí i blízcí. Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století

    Židovská kulturní tradice, která byla v českých zemích přítomná už od raného středověku, byla v desetiletích komunistického režimu soustavně potlačována a marginalizována. Do popředí zájmu veřejnosti i badatelů se soustředěně dostala až po roce 1989. Monografie navazuje na výsledky dosavadního výzkumu a představuje židovskou tematiku v širokém spektru pohledů, přístupů i názorových proudů: od romantického obdivu k Židům, přes židovské (auto)stereotypy a protižidovské heterostereotypy až… více

  • Alexander Kratochvil (ed.): Paměť a trauma pohledem humanitních věd. Komentovaná antologie teoretických textů

    Výzkum paměti a traumatu se v posledních třiceti letech etabloval jako produktivní a ve světovém kontextu výrazný myšlenkový směr, na němž participují nejen nejrůznější historické a kulturněteoretické obory, ale také například psychologie a sociologie. V českém prostředí je tato oblast však dosud jen málo známá; cílem obsáhlé antologie Paměť a trauma pohledem humanitních věd je proto představit toto zkoumání… více

  • Michaela Vlčková: Žehnání matky. Význam obřadu v Čechách a na Moravě v 16.–21. století

    Studie zkoumá význam obřadu žehnání matky po porodu v Čechách a na Moravě v období 16.–21. století. Obřad žehnání matky po porodu se zde chápe jednak jako úvod šestinedělky – introductio mulieris post partum, jehož dějiny začínají v liturgii katolické církve ve 12. století a končí druhým vatikánským koncilem, jednak jako forma žehnání matky obnovená v rámci liturgické reformy druhého vatikánského koncilu – modlitba… více

  • Andor Mészáros – Róbert Kiss Szemán (eds.): Na úprku před sebou samými. Češi a jejich literatura očima současné maďarské bohemistiky

    Maďarská bohemistika se svou více než půlstoletou tradicí zaujímá mezi filologickými vědami v Maďarsku zvláštní místo. Výzkum českého jazyka, literatury, kultury a česko-maďarských kulturních vztahů dosáhl v posledních desetiletích velké popularity a vznikla řada vědeckých center, ve kterých probíhá bádání v oblasti bohemistiky na vysoké úrovni; vedle univerzitních kateder (v Budapešti, v Szegedu a donedávna i v Pilliscsabě) probíhá výzkum i v Maďarské akademii věd, v Széchenyiho knihovně… více

  • Jiří Olšovský: Heidegger a Kierkegaard. Na cestě k myšlení

    Studie Jiřího Olšovského nabízí srovnání filosofických koncepcí dvou předních myslitelů – Martina Heideggera (1889–1976) a Sørena Kierkegaarda (1813–1855), a to s důrazem na propracovanější Heideggerův pokus. Oba tito filosofové se snaží myslet postmetafyzicky, alespoň v náznaku překračovat ontotheologická omezení a subjektivistický voluntarismus moderní doby. Autor se pokouší nalézt společné rysy v jejich jinak odlišném myšlení, blíže vystopovat a určit… více

  • Michal Bauer (ed.): II. sjezd Svazu československých spisovatelů (22.–29. 4. 1956) [PDF]

    Poúnorový Svaz československých spisovatelů (SČSS), nahrazující zrušené organizace typu Syndikát českých spisovatelů, Kruh moravských spisovatelů či Spolek slovenských spisovateľov, byl ustaven na svém prvním sjezdu v březnu 1949. Nejvyšším orgánem Svazu byl sjezd, který se měl konat každé tři roky, avšak nikdy za dobu existence SČSS nebylo toto usnesení naplněno. Zejména v důsledku politických událostí první… více