• Jiří Holý (ed.): The Representation of the Shoah in Literature and Film in Central Europe: 1970s and 1980s

    Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného Praze v červnu 2012, který navázal na semináře v Gießenu, Lodži a Praze (2010, 2011). Tématem je reprezentace šoa/holokaustu v literatuře a filmu v 70. a 80. letech. Jednotlivé příspěvky se soustřeďují zvláště na polskou, českou a německojazyčnou literaturu (polská literatura v širším kontextu, Henryk Grynberg, Ida Henefeld-Ron, A leksander Rozenfeld; Viktor Fischl, Arnošt Lustig; Edgar Hilsenrath, Cordelia… více

  • Xavier Galmiche: Vladimír Holan, bibliotékář Boha. Praha 1905–1980

    Vladimír Holan je básník, který dráždí. Jeho rozsáhlé a mnohotvárné dílo zahrnující hermetickou lyriku stejně jako dokumentární epiku vybízí nejen české, ale i zahraniční badatele uchopit je v celistvosti. Přinášíme monografii francouzského bohemisty Xaviera Galmiche Vladimír Holan, bibliotékář Boha (Praha 1905–1980), jejímž cílem je postihnout jednotnou vývojovou dynamiku Holanova díla, a to spíše v proměnách… více

  • Vladimír Papoušek: Žalmy z Petfieldu. Egon Hostovský, příběh spisovatele 20. století

      Esejistická kniha Žalmy z Petfieldu představuje život a dílo Egona Hostovského v širším kontextu dějinných událostí dvacátého století, jichž byl spisovatel svědkem i obětí. Autor nehledá jednoznačnou pravdu o životě a díle spisovatele, spíše se pokouší zachytit stopy ztracené tehdejší skutečnosti, jež spisovatel zanechal v dějinách a jimiž naopak dějiny poznamenaly jeho. Pracuje s řadou dosud nezveřejněných dobových… více

  • Ludmila Budagovová: O literatuře a kultuře. Texty pro Šrámkovu Sobotku

    Od roku 1957 se v Sobotce pořádá festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Ruská bohemistka Ludmila Budagovová (nar. 1932) z Ústavu slavistiky Ruské akademie věd v Moskvě se festivalu účastní od roku 1977 a od té doby pro něj připravila dvanáct odborných přednášek z oblasti české a ruské literatury, česko–ruských literárních a kulturních styků a ruských kulturních reálií, mimo jiné např. texty Literatura ruské meziválečné… více

  • Jiří Holý (ed.): The Representation of the Shoah in Literature, Theatre and Film in Central Europe: 1950s and 1960s

    Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného v listopadu 2011 v Praze. Seminář se zabýval tématem šoa/holokaustu v literatuře, v divadle a filmu v padesátých a šedesátých letech. Navázal na předchozí workshopy v německém Gießenu a v polské Łódzi (2010, 2011). Jednotlivé příspěvky se soustřeďují zvláště na českou a polskou literaturu (Jiří Weil, Norbert Frýd, Jan Otčenášek, Ladislav Fuks, Josef Škvorecký, Adolf Rudnicki, diskurz šoa v polské literatuře),… více

  • Petr A. Bílek, Vladimír Papoušek: Cosmogonia. Alegorické reprezentace „všeho“ [PDF]

    Společná kniha dvou literárních vědců z předních bohemistických pracovišť nabízí sérii esejisticky psaných studií, jejichž tématem jsou různorodé projevy reprezentací v moderní literatuře a kultuře. Zatímco v původním kontextu angloamerického nového historismu byly reprezentace zkoumány především z hlediska jejich fungování v jednotlivých literárních dílech, zde se od konkrétních děl směřuje k širším teoretickým problémům, které jsou zase zpětně… více

  • Jaroslava Janáčková: Návraty. K české literatuře od K. J. Erbena po Ladislava Fukse

    Doménou literární historičky a editorky Jaroslavy Janáčkové je česká literatura 19. století. Po řadě autorských monografií nebo problémově koncipovaných souborů studií představuje přítomná kniha první výbor z jejích kratších statí publikovaných v obtížně dostupných časopisech nebo sbornících, doplněný o příspěvky dosud netištěné. Stati autorka vybírala ze zralého období své vědecké práce, sahajícího od sklonku šedesátých let 20. století do současnosti. Přihlížela k tomu, aby na dílčích příkladech poukazovaly k vybraným… více

  • Vladimír Papoušek, Petr A. Bílek: Cosmogonia. Alegorické reprezentace „všeho“

    Společná kniha dvou literárních vědců z předních bohemistických pracovišť nabízí sérii esejisticky psaných studií, jejichž tématem jsou různorodé projevy reprezentací v moderní literatuře a kultuře. Zatímco v původním kontextu angloamerického nového historismu byly reprezentace zkoumány především z hlediska jejich fungování v jednotlivých literárních dílech, zde se od konkrétních děl směřuje k širším teoretickým problémům, které jsou zase zpětně… více

  • Veronika Veberová – David Skalický – Vladimír Papoušek – Petr A. Bílek (eds.): Jazyky reprezentace

    Kolektivní monografie Jazyky reprezentace je dílčím příspěvkem k problematice tematizované v rozličných podobách již od prvních filozofických úvah, od prvních reflexí na téma umění. V posledních desetiletích se reprezentace stala jedním z klíčových pojmů západní filozofie a estetiky – pojmem produktivně využívaným i zavrhovaným, otevírajícím nová témata i nové pohledy na témata stará. V českém prostředí však tento pojem dosud nezazníval tak,… více

  • Jan Matonoha (ed.): Česká literatura v perspektivách genderu. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)

    Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky – k zamýšlení se nad „jinakostí„ v české literatuře přivedl do Prahy přes sto padesát badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách genderu, Česká literatura… více

  • Michal Bauer (ed.): II. sjezd Svazu československých spisovatelů (22.–29. 4. 1956)

    Poúnorový Svaz československých spisovatelů (SČSS), nahrazující zrušené organizace typu Syndikát českých spisovatelů, Kruh moravských spisovatelů či Spolek slovenských spisovateľov, byl ustaven na svém prvním sjezdu v březnu 1949. Nejvyšším orgánem Svazu byl sjezd, který se měl konat každé tři roky, avšak nikdy za dobu existence SČSS nebylo toto usnesení naplněno. Zejména v důsledku politických událostí první… více

  • Dana Nývltová: Femme fatale české avantgardy / Marie Majerová – česká komunistka ve víru feminismu

    Marie Majerová (1882–1967) je známá především jako neústupná komunistka z doby po druhé světové válce a jako autorka socialistického realismu. Není však příliš známá jako meziválečná ženská aktivistka a feministka. Ačkoli se o ní hodně psalo, tato výrazná stránka jejího života a díla zůstávala opomíjena nebo byla zmiňována jako chvilkové nadšení, které se míjelo s její skutečnou… více

  • Jiří Holý: Šoa v české literatuře a v kulturní paměti

    Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako „implicitní polemiku“ s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi. Tématem je právě šoa/holokaust v české literatuře s přihlédnutím k literatuře slovenské, dalším literaturám Střední Evropy a také k československému filmu. Umělecké reprezentaci šoa v literatuře a filmu se u nás dosud věnovala… více

  • Michal Bauer (ed.): II. sjezd Svazu československých spisovatelů (22.–29. 4. 1956) [PDF]

    Poúnorový Svaz československých spisovatelů (SČSS), nahrazující zrušené organizace typu Syndikát českých spisovatelů, Kruh moravských spisovatelů či Spolek slovenských spisovateľov, byl ustaven na svém prvním sjezdu v březnu 1949. Nejvyšším orgánem Svazu byl sjezd, který se měl konat každé tři roky, avšak nikdy za dobu existence SČSS nebylo toto usnesení naplněno. Zejména v důsledku politických událostí první… více

  • Filip Tomáš, Jiří Holý, Petr Málek, Michael Špirit: Šoa v české literatuře a v kulturní paměti [PDF]

    Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako „implicitní polemiku“ s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi. Tématem je právě šoa/holokaust v české literatuře s přihlédnutím k literatuře slovenské, dalším literaturám Střední Evropy a také k československému filmu. Umělecké reprezentaci šoa v literatuře a filmu se u nás dosud věnovala… více

  • Karel Piorecký (ed.): Máchovské rezonance. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)

    Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky – k zamýšlení se nad „jinakostí„ v české literatuře přivedl do Prahy přes sto padesát badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách genderu, Česká literatura… více

  • Stanislava Fedrová (ed.): Česká literatura v intermediální perspektivě. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)

    Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky – k zamýšlení se nad „jinakostí„ v české literatuře přivedl do Prahy přes sto padesát badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách genderu, Česká literatura… více

  • Lenka Jungmannová (ed.): Česká literatura rozhraní a okraje. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)

    Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky – k zamýšlení se nad „jinakostí„ v české literatuře přivedl do Prahy přes sto padesát badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách genderu, Česká literatura… více

  • Stanislava Fedrová – Alice Jedličková (eds.): Intermediální poetika příběhu

    Intermedialita je dnes módní metoda, zatímco poetika poněkud vyšla z módy. Právě tyto dva přístupy však spoluautoři publikace organicky sklenují ve zkoumání příběhu, jak se realizuje v jednotlivých uměních a médiích nebo v jejich vzájemných vazbách. Sledují tak například proměny renesančního příběhu Beatrice Cenci v evropské a americké literatuře a výtvarném umění či v nedávném Lynchově filmu Mulholland Drive nebo… více

  • Vladimír Justl: Holaniana

    Předkládaný soubor studií mapuje více než padesátiletý badatelský zájem Vladimíra Justla o básníkovu tvorbu. Jádro výboru tvoří texty z 60. let, uveřejňované především na stránkách různých periodik či jako doslovy ve výborech z básníkova díla, v nichž Vladimír Justl jako první po roce 1948 podává zasvěcený komentář celé dosavadní Holanovy tvorby a zároveň i ucelenější pohled na proměnu Holanovy poetiky od jeho prvotiny přes… více