• Milan Růžička: Bez důkazů (kniha aforismů)

    Čelným představitelem bouřlivě se rozvíjejícího žánru aforismu byl u nás v 60. letech Milan Růžička (1927–1977), publikující na stránkách Literárních novin, Plamene, Reportéra, Hosta do domu a dalších periodik spjatých s reformním hnutím v tehdejším Československu (spolupracoval ale i s Divadlem Na zábradlí, kde se mj. podílel na představení Vyšinutá hrdlička, se satirickým Divadlem Večerní Brno či s rozhlasovým pořadem J. Štuchala Šťastnou cestu). Ztráta publikačních možností… více

  • Daniela Hodrová: Citlivé město. Eseje z mytopoetiky

    V textu významné české spisovatelky a literární teoretičky Daniely Hodrové není město sledováno jen jako téma či pozadí literárních (případně výtvarných) děl, ale především jako charakteristický a jedinečný způsob existence ve světě a prožívání a reflexe světa. V tomto smyslu se výklad v 1. části – Čtení a psaní města – ubírá od pokusu vymezit specifičnost „textu„ města ke způsobům „psaní“ města… více

  • Jiřina Hůrková, Jiří Hraše: Téma: Promluva. Třicet úvah dvaceti tří autorů

    Promluva je jakékoli slovní vyjádření v lidské komunikaci, ale také výkon v umění přednesu a recitaci, který se těší pozornosti teorie a kritiky. Sborník textů zahrnuje výběr ze sto čtyřiceti let českého uvažování na toto téma počínaje Janem Nerudou, Jakubem Arbesem, Josefem Durdíkem, přes F. X. Šaldu, Otakara Zicha či Viléma Mathesia a konče Alexandrem Stichem, Vladimírem Justlem, Radovanem Lukavským… více

  • František Langer: Spisy, sv. 16. Rezidua – texty dosud nezařazené, dodatky, opravy

    Šestnáctým svazkem Spisů Františka Langera se uzavírá autorova původní tvorba v souborném vydání jeho díla. Svazek přináší texty dosud nezařazené, dodatky a opravy či texty objevené teprve v průběhu ediční přípravy těchto spisů, a to v celé šíři žánrů i z celého období Langerovy tvorby: nezařazené scénáře, nově objevenou prózu, recenze a referáty, fejetony a články a jako atraktivní doplněk také… více

  • Jaroslav Seifert: Dílo, sv. 12. Hvězdy nad Rajskou zahradou – Publicistika 1921–1932 – Dubia – Společná prohlášení

    První ze tří svazků, soustřeďujících Seifertovu publicistiku, která se zde vůbec poprvé dočká knižního vydání. Od počátku dvacátých let minulého století pracoval Jaroslav Seifert jako novinář. Paralelně se svou básnickou tvorbou publikoval fejetony, články, komentáře, referáty o knihách a divadle, poznámky, sloupky, glosy, které jsou dosud známé jen z nepatrné části (Rudé právo, Proletkult,… více

  • Jiří Loewy: Kolik druhů sýra potřebuje člověk?

    Reprezentativní průřez publicistikou posledních pěti let jednoho z laureátů novinářské ceny Ferdinanda Peroutky (2003), s nímž jsme se rozloučili počátkem tohoto roku. Jiří Loewy, vzdálený příbuzný Franze Kafky, prošel v 50. letech československými uranovými gulagy, po srpnu 1968 odešel do SRN, kde vydával exilové Právo lidu, v posledních šesti letech byl i ústředním tajemníkem exilové ČSSD. Po listopadu 1989 ho čtenáři… více

  • Vladimír Justl: Živé slovo. 44 (+ 3) zamyšlení nad tajemstvím poezie a hlasu

    Sborník přináší průřez širokým spektrem názorů předních českých spisovatelů, literárních vědců, překladatelů, pedagogů a hudebních skladatelů na postavení poezie v dnešním světě, na umělecký přednes i interpretaci veršů, včetně reflexe přednesu v současném rozhlasovém a televizním vysílání, v produkci zvukových nosičů atd. Publikace rovněž informuje o vzniku Sdružení příznivců mluveného slova, nazvaného Slovo a hlas. Respondenti anketních otázek po podstatě poezie, jejím dnešním významu a přednesu, budou zastoupeni mj. vlastním medailonem a doporučenou literaturou k předmětu, čtenář tak získá… více

  • Jindra Tichá: Amerika, jak ji Kolumbus neznal

    Nevšední cestopis česko–novozélandské autorky, působící na novozélandské univerzitě v Dunedinu, je věnován kontinentu, který J. Tichá poznala za svého několikaletého pobytu v USA, respektive za svého pedagogického působení na tamních univerzitách. Beletristická erudice, kombinovaná s autorčiným postřehem, vytváří z četby působivé dobrodružství. Představuje Ameriku dnešních dnů, její každodenní život, poodkrývá kořeny vztahů mezi jejími černými a bílými obyvateli, putuje po místech, která představují… více

  • Alexej Kusák: Tance kolem Kafky

    (Liblická konference 1963 – vzpomínky a dokumenty po čtyřiceti letech) Letos si připomínáme neuvěřitelných čtyřicet let od chvíle, kdy se v roce významného kafkovského výročí (1963) konala slavná literárněvědná konference na zámku v Liblicích. Není tomu tak dávno, aby nežili přímí účastníci a pamětníci a aby tehdejší pojetí Kafky nebylo minimálně pro poznání dobového kontextu živé a inspirativní. Je tomu… více

  • František Langer: Spisy, sv. 13. Prostor díla

    Prostor díla – s podtitulem Úvahy a vyznání o kultuře – představuje výběr z Langerovy publicistické tvorby (většinou knižně nevydané), věnované kultuře, chápané jím v nejširším slova smyslu jako „souhrn výsledků vrcholné duchové, myšlenkové lidské činnosti, tvůrčí činnosti„. Tematickou šíři autorových zájmů napovídají již názvy jednotlivých oddílů – Literaria, Teatralia, Kinematografia, Varia, O vlastní tvorbě.  více

  • Jindra Tichá: Pacific letters

    Soubor pozoruhodných črt, které známá filozofka a prozaička J. Tichá zčásti publikovala na stránkách literárního časopisu Tvar. Kniha přináší mj. poznání, že i my máme své problematické Maory a pracovité Fidžijce, že i my se sváříme s hodnotami klasického liberalismu, že bizarní zákony je schopen přijmout i jiný než jen ten náš český parlament. Ale právě tak se zde seznámíte… více

  • František Langer: Spisy, sv. 11. Tvorba z exilu

    Jedenáctý svazek Spisů F. Langera je vyhrazený u nás dosud prakticky neznámé tvorbě tohoto autora. Langer, který za druhé světové války působil ve Velké Británii jako šéf zdravotnictva čs. vojska na Západě, v té době publikoval v exilovém tisku a připravoval pořady pro rozhlasové vysílání BBC. Vedle výběru z nich, připraveného doc. J. Holým, svazek obsáhne i esej Poznáváme Angličany, Řeč nad kolébkou a další Langerovy prózy… více

  • František Nepil: Dobré a ještě lepší jitro

    Nedožité sedmdesátiny Fr. Nepila nakladatelství připomnělo knihou, která svého autora nejvíce proslavila – svazkem fejetonů, sloupků a causerií, přednesených v 70. letech v rozhlase, a posléze vydaných knižně pod názvem Dobré a ještě lepší jitro. Akropolis je vydává s předmluvou M. Horníčka, s barevnými ilustracemi M. Bartáka a v původním (nikdy vlastně plně nerealizovaném) typografickém zpracování M. Kopřivy. Připomeňme si alespoň letmou charakteristiku těchto Nepilových promluv, jak… více

  • František Nepil: Ohlédnutí

    Část knižně dosud nepublikované publicistické tvorby známého autora. První oddíl knihy tvoří Nepilovy rozhlasové sloupky a fejetony z let 1991–1995, ve druhém na ně navazují autorova vystoupení na nejrůznějších uměleckých sjezdech, konferencích a seminářích, ale i výstavách, křtech knih, jeho časopisecké úvodníky či přednášky pro uzavřené společnosti. Zachycují Fr. Nepila v různých společenských kulisách, nicméně vždy stejného – totiž jako… více

  • Zuzana Maléřová: Hlas se stínem aneb Když do života zpívá Marie Rottrová

    Pokus o portrét populární ostravské zpěvačky, doplněný soupisem všech jejích dosavadních nahrávek pro gramofonové desky a televizní vystoupení. Autorka si všímá i zpěvaččina soukromého života, postupuje zde však velmi decentně a zdrženlivě. Knižní medailon Marie Rottrové doplňuje průřez recenzemi a kritikami z odborného hudebního tisku. více

  • O. F. Korte: Chodící legendy

    Druhé, doplněné a rozšířené vydání knihy osobitého hudebního skladatele přináší reportážní eseje o setkáních a osudech osobností světové hudební scény, jako byly L. Armstrong, M. Chevalier, L. Bernstein, I. Stravinskij, H. von Karajan, D. Ellington, M. Dietrich, R. Kubelík a řada dalších. Nejde však o soubor portrétů ani sbírku indiskrétních odhalení. Autora zajímá především zrod legend, jejich působení i potřeba existence. – Fotografický doprovod. více

  • Petr Koudelka: Co se do hlavy vejde

    Fejetony Petra Koudelky, těšící se čtenářské oblibě v časopisech, mají všechny znaky svého žánru. Jsou psány lehkým perem, mají vtip i osobitý styl, nejednou nám nastavují ono pověstné zrcadlo. Ale především jsou o něčem. Jsou o nás, o lidech, kteří žili a žijí v tomhle středoevropském prostoru, se všemi starostmi i radostmi, tajnými přáními, sny i realitou. – Osmdesátku fejetonů P. Koudelky doprovázejí… více