Jason Mittell |
|
Komplexní televize [MOBI]Poetika současného televizního vyprávění |
|
| překlad | Jakub Korda, Ondřej Čejka |
| doslov | Jakub Korda |
| grafická úprava | Klára Kvízová (ReDesign) |
| ISBN | 978-80-7470-245-7 |
| edice | Edice #POPs, sv. 5 |
| počet stran | 528 |
| vazba | brož. |
| formát | 140 × 210 mm |
| rok vydání | 2019 |
| obsahuje | jmenný rejstřík |
| cena | 249 Kč (vč. DPH) |
V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti. Riskantnější seriálové projekty jako Městečko Twin Peaks či Akta X se nebály své diváky mást, chytře jimi manipulovat a budovat propracovanou mytologii celého seriálového světa. Své diváky nejen vybízely k tradičnímu zaujetí samotným příběhem, ale činily tak i způsobem svého vyprávění. Jason Mittell nám v této knize nabízí detailní rozbor formálních charakteristik a speciálních „narativních efektů“ takto vyprávěných komplexních seriálů i způsobů, jak jim rozumí a dále s nimi pracují jejich publika. Pro jejich analýzu zavádí celou řadu nových termínů, které respektují specifika seriálové televize a aspirují na to, stát se nezbytnou výbavou odborníků, kritiků i studentů věnujících se televiznímu médiu. Kniha ale obsahuje i detailní a čtivé rozbory řady televizních seriálů jako Veronica Marsová, Perníkový táta či The Wire – Špína Baltimoru a určitě osloví i poučené diváky a fanoušky inovativního televizního vyprávění.
Vychází za laskavého přispění Státního fondu kinematografie.
Související tituly
-
Henry Jenkins: Pytláci textů
Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný… více
-
John Fiske: Jak rozumět populární kultuře
První svazek edice POPs přináší překlad knihy, kterou to všechno – dalo by se říci – začalo. Když poprvé vyšla v roce 1989, stala se (v doprovodu své praktičtěji orientované „sestry“, knihy Jak číst to, co je populární) jedním ze základních kamenů oboru kulturálních studií. Populární a masová kultura se do hledáčku akademického zájmu… více
-
Ien Angová: Divákem Dallasu
Na počátku osmdesátých let uchvátil televizní diváky americký seriál Dallas, který bylo prostě nutné sledovat. Osudy příslušníků rodiny Ewingů vstupovaly týden co týden do obývacích pokojů nejprve v USA, ale brzy i v mnoha dalších zemích po celém světě (u nás až po r. 1989). Miliony diváků tak s napětím sledovaly další vývoj v dramatických vztazích bohaté rodiny texaských… více
-
Martin Conboy: Tisk a populární kultura
Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na „tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů „toho, co již pominulo“ a „toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do velké míry… více
-
Miloš Hroch: Vystřihni – nalep
Provoz je čilejší než kdy jindy, pořádají se festivaly, budují rozsáhlé archivy, tisknou je blackmetalisté i studenti uměleckých škol, přitom se jim už dávno věštila smrt. Fanziny se zrodily ve třicátých letech minulého století v kruzích fanoušků sci-fi, ale později je dalece přerostly. Zinoví kutilové si přitom vystačili s nůžkami, lepidlem a levnou tiskárnou. Mediální… více
-
Mark J. P. Wolf: Budování imaginárních světů
V uvažování o vyprávění se dlouho předpokládalo, že nás zajímá hlavně příběh, tedy abychom se dozvěděli, co a jak se protagonistům stalo. Některé romány, filmy, komiksy, televizní seriály či počítačové hry na nás ale zjevně působí spíš tím, že je nám dobře ve světě, v němž se příběh odehrává – že tento svět chceme… více
