• připravujeme
• obálka v plné velikosti
• MOBI tištěná

Existovaly v období státního socialismu v Československu stávky? Souhlasili tehdejší zaměstnanci průmyslu s vládní politikou? Byli dělníci úspěšní v prosazování svých mzdových a sociálních požadavků? A jakým způsobem jejich tlak ovlivňoval celkovou společenskou a politickou realitu? Právě na tyto nevšední otázky zaměřuje pozornost nová kniha Jakuba Šloufa. Odpovědi budou pro mnohé čtenáře překvapivé. Po celé sledované období se totiž odehrávalo stávek značné množství. Průmysloví dělníci sice patřili v rámci diktatury k privilegovaným a loajálním částem společnosti, přesto paradoxně byli zdaleka nejčastěji protestující společenskou skupinu. Mohli si totiž na rozdíl od jiných dovolit razantně prosazovat své zájmy. Tehdejší stávky nebyly odbojovými akty, ale extrémní formou kolektivního vyjednávání, která kompenzovala deficit nezávislých zastupitelských orgánů. Vycházely namnoze ze mzdových a sociálních otázek, ke svým cílům využívaly často nižší stupně odborových a stranických organizací a nezřídka se legitimizovaly vůči nadřízeným institucím užíváním socialistické ideologie. Velká část konfliktů z těchto důvodů končila uspokojením požadavků protestujících zaměstnanců. Tlak dělnictva výrazným způsobem ovlivňoval společenskou atmosféru (antipatie k elitám), hospodářskou situaci (nedůvěra k ekonomickým reformám) i politický vývoj (postupný přechod od mobilizační ke konzumní formě socialismu). Kniha navrací do dějin sledovaného období jednoho z důležitých zapomenutých kolektivních aktérů a spolu s ním i opomíjené aspekty sociální dynamiky. Doposud nejkomplexnější  zpracování dané problematiky bylo vypracované na základě rozsáhlého archivního výzkumu a vychází ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.