Český rozhlas České Budějovice 2003

[Recenze Pohled zpět – Kde básníkům se poroučí]

Růžena Volínová-Bernardová: Pohled zpět, Vilém Bernard: Kde básníkům se poroučí 

Malé, ale velmi aktivní pražské nakladatelství Akropolis vydalo v jednom svazku dvě knihy manželů Bernardových. První část představují memoáry Růženy Volínové-Bernardové nazvané Pohled zpět. Život ve vírech 20. století. Letos dvaadevadesátiletá autorka předkládá kultivované vzpomínky na svůj nesmírně dramatický život, který obsáhl téměř celé 20. století (a pokračuje i ve století jedenadvacátém). Podobu jejího života určily především dvě historické události: druhá světová válka a únorový převrat v roce 1948. V obou případech jí bezprostředně hrozila smrt. Poklidný prvorepublikový život byl náhle přerušen v roce 1938 okupací pohraničí a vzápětí v březnu 1939. První zlom její existence jako by byl téměř scénou z románu Žert Milana Kundery: Volínová napsala po uzavření německo-sovětské smlouvy o neútočení v srpnu 1939 dopis kamarádovi, v němž vyjadřovala svůj negativní názor na tuto smlouvu. Tento dopis se dostal do rukou gestapa a vedl k vyšetřování autorky. Podařilo se jí dostat z vyšetřovny v Petschkově paláci a poté uprchnout na Slovensko. Nakonec však byla chycena a strávila v nacistickém vězení šest měsíců. Za vyslovení názoru v soukromém dopise byla potrestána nejen těmi šesti měsíci, ale zejména strachem, co s ní bude dál. Ihned po skončení války se provdala za sociálního demokrata Viléma Bernarda, jenž se však v období mezi květnem 1945 a únorem 1948 stále více odkláněl od proudu, který v sociální demokracii představoval Zdeněk Fierlinger, spolupracující s komunistickou stranou. V atmosféře stupňující se nesvobody se manželé rozhodli pro útěk do exilu: 12. května se jim podařilo se dostat do Anglie. Vilém Bernard se stal významným představitelem Československé sociálně demokratické strany v exilu a působil v BBC. Jeho žena pracovala většinou jako učitelka. Oba se dočkali listopadu 1989 a možnosti podívat se po dlouhých desetiletích do Československa. Jejich prvotní radost postupně opadávala; ztráta nadšení souvisela s vývojem v sociální demokracii u nás: o její podobě rozhodovali a rozhodují mnohdy lidé, kteří byli pro Bernardovi příliš spjati s totalitním režimem.
Druhou část přítomné knihy tvoří studie Viléma Bernarda Kde básníkům se poroučí, s podtitulem O české literatuře za komunistické nadvlády. Tento text vyšel poprvé knižně v roce 1957 v exilové edici Sklizeň svobodné tvorby ve švédském Lundu. Bernard reflektuje českou oficiálně vydávanou literaturu první poloviny 50. let, především díla přiřazovaná k metodě socialistického realismu. Vzhledem k tomu, že píše o české literatuře z Anglie, překvapí informovanost, jakou měl v exilu o poměrech v Československu té doby. Velkou pozornost věnuje zejména procesu tzv. tání v polovině 50. let, v souvislosti s konáním XX. sjezdu KSSS a II. sjezdu českých a slovenských spisovatelů. Správně poukazuje na podřízení české literatury politice totalitního režimu a ve vydávání děl některých do té doby zakázaných autorů, v první řadě Halase, Seiferta, Tomana, starších knih Závadových, Nezvalových či Bieblových, vidí prolamování cenzury a nesvobody v uměleckém tvoření. Další vývoj ovšem ukázal, že naděje spojované s tzv. odhalením Stalinova kultu byly marné. Události kolem roku 1956 přesto patří ke krokům, které vedly k postupnému zeslabování síly totalitního režimu, což nakonec způsobilo jeho pád. Bernardův text je svědectvím podrobných analýz procesů v literatuře 50. let, který dokázal podnikat exulant daleko od své vlasti.

Michal Bauer

Přihlášení k odběru novinek

Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.

* = vyžadované pole