Host 1/2014

[Recenze Brány mrazu a jiné prózy]

Brány do minulosti

Další kniha pozdně scelující někdejší rozpad literatury na exilovou, samizdatovou a oficiální

Všech šest textů Karola Sidona zahrnutých do knihy Brány mrazu a jiné prózy bylo napsáno před více než třiceti lety. Doba děje je u mnohých posunuta do minulosti ještě dál, nejčastěji do období druhé světové války. Mohlo by se tedy zdát, že jde spíše o jakési relikvie než o současnou českou prózu; v jistém smyslu však souzní s nedávnou vlnou děl věnovaných osudům „obyčejných lidí“ v dějinných poryvech dvacátého století.

První tři povídky, ačkoli stojí samostatně, tvoří tematicky propojený triptych pojmenovaný „Hluší a slepí“. Tyto texty jsou laděny velmi osobně — vyprávějí o událostech, které se bezprostředně dotkly života Sidonovy rodiny. K triptychu je připojen Dodatek autora z roku 2013, ve kterém vysvětluje, že se dílem jedná o zprostředkované vyprávění jeho druhého otce, dílem o výsledek jeho vlastní představivosti, když se pokoušel domyslet, „jak to doopravdy bylo“. Úvodní „Trnavský hřbitov“ je nostalgickým pohledem mladého filmaře, objevujícího po válce kraj svých předků, lidi a místa svědčící o minulosti. V povídce „Nevyhnutelný příběh“ se autor na základě kusých informací, jež pronikly z Terezína, snaží vcítit do posledních okamžiků svého umučeného otce. V rozsáhlejší povídce „Ti, kteří přežijí“ se setkáváme s téměř neuvěřitelným příběhem chlapce, který třikrát utekl z terezínského vězení a třikrát se do něho — dobrovolně! — vrátil.

Všechny tři povídky jsou publikovány poprvé. Autentickým tónem propojujícím vlastní zážitky s literární, ovšem civilně stavěnou fikcí do velké míry připomínají autorovy stěžejní knihy Sen o mém otci a Sen o mně. Lze za nimi vytušit snahu uspořádat si myšlenky, přijmout a pochopit odkaz svých předků nejen na individuální úrovni, ale i jako člena rodu a společenství.

Následují dvě kratší povídky dříve otištěné v samizdatu a exilových periodikách. Texty „Kdo chceš psa bít“ a „Maminka zpívá druhý hlas“ jsou — na rozdíl od předchozích — konstruovány modelově. Jejich smyslem není poskytnout v jádru pravdivý, svědectvími podložený příběh, ale prozkoumat lidské chování a uvažování v nezvyklých, vpravdě extrémních situacích. Doktor Rabinovič, privilegovaný Žid, se v době transportů do táborů smrti setkává s „bláznem“. V jeho ordinaci ho navštíví člověk, který se chce navzdory všem pogromům a hrozícím útrapám nechat obřezat, neboť si údajně na den přesně spočítal, že v nejbližších dnech na zem přijde Mesiáš. Tato zápletka Sidonovi umožňuje živě komentovat otázky víry a v závěru nabídnout nenásilnou, v religiózním smyslu poučnou pointu. Další povídka je ještě fantastičtější: setkává se v ní dospělý člověk (opět jakési autorovo alter ego) se sebou samým v dětském věku a v dialogu hodnotí svůj život z obou perspektiv. Ačkoli jsou obě povídky od sebe tematicky vzdálenější, souvisí spolu svým situačně-úvahovým stylem a jako takové patří k nejsilnějším v souboru.

V posledním textu, novele „Brány mrazu“, podniká Sidon se svým hlavním hrdinou opět výlet do minulosti. Bilancující příběh o muži na konci života je v retrospektivách mnohem filozofičtější a snovější; tedy takto alespoň působí, když na relativně rozsáhlé ploše často popisuje vzpomínky a vnitřní stav hlavního hrdiny Tomáše Sokola; k tomu často užívá vnitřních monologů. V porovnání s předchozí pěticí jsou „Brány mrazu“ o něco méně čtivé, epicky poněkud pomalejší a roztříštěné.

Sidonovy prózy zahrnuté do poslední knihy potvrzují autorův obraz tak, jak ho známe z předchozích děl. Na silné autobiografické rysy většiny jeho prací nelze pohlížet jako na cosi exkluzivního, na něco, co by omezovalo srozumitelnost — Sidon zpravidla nepíše terapeuticky a „jen pro sebe“. Uvědomuje si dramatičnost událostí, které potkaly jeho blízké, a coby vystudovaný scenárista a dramaturg se tuto stránku snaží zdůraznit. Často ho fascinuje krutá nahodilost lidského života, na druhou stranu se aspoň implicitně snaží hledat či evokovat jistý obecný řád, který by mohl být východiskem.

Marek Lollok

Host 1/2014