Zabíjení plodí jen nenávist a další zabíjení, psal autor Obchodu na korze

[Recenze Dopisy Mileně]

Nebýt Ladislava Grosmana, prvního Oscara pro Československo by nezískal snímek Obchod na korze. Právě on totiž napsal knižní předlohu, na kterou sláva filmového zpracování vrhla lehký stín. Napravit se to nyní snaží nakladatelství Akropolis společně s editorem Jiřím Opelíkem.

Vznikla tak edice Spisy Ladislava Grosmana. V knihkupectví jsou nyní k dostání dva svazky, nejnověji titul nazvaný Dopisy Mileně. Se slavnou knihou Franze Kafky však nemá nic společného.

Jak název napovídá, kniha dává čtenáři nahlédnout do autorovy osobní korespondence s rodinnou přítelkyní a překladatelkou Milenou Královou, která stejně jako on po roce 1968 s blízkými emigrovala z Československa. Přátele z vysoké školy dělily tisíce kilometrů, Grosman žil v Izraeli, Králová ve Švýcarsku, přesto se snažili zůstat v kontaktu.

Ačkoliv mnohdy jejich dopisy dělily dlouhé měsíce, později i roky, píší si o událostech více či méně naléhavých, od rozhodnutí opustit domovinu přes práci na univerzitě v Bar-Illan, tvorbu pro televizi až po praktické záležitosti každodenního života. Oba také často zmiňují své rodiny, oddaně si přejí to nejlepší.

Válka přináší zlom

„Do minulosti (ani dávné, ani přednedávné) – jak jste si jistě všimli – se nevracím,“ píše Grosman, který za druhé světové války strávil dva roky v pracovním táboře, střízlivě v jednom z úvodních dopisů z roku 1971.

Zlom však přijde o dva roky později společně s jomkipurskou válkou, kterou v roce 1973 rozpoutalo přepadení Izraele egyptskými a syrskými vojsky v Den smíření, jinak známém také jako Jom kipur. Grosman se najednou ocitá na novém místě v dost nepřehledné situaci a musí se s ní vyrovnat – jako člověk i spisovatel. A tak začne psát imaginární dopisy Mileně. Vyznává se ze svých obav i strachu, hodnotí práci médií i chování světových velmocí – Číny a Sovětského svazu.

Opožděné zadostiučinění

Vůbec nejsilněji však působí v rovině filozofické. Následující slova by se měla tesat do kamene: „Jsem prostě někdo, kdo už zkusil na vlastní kůži revoluce, nepokoje, převraty i války, perzekuce i koncentráky, násilenství sterých podob, a mohu se zvednutou rukou k nebesům přísahat, že není většího šílenství, než když si lidé vzájemně ubližují, a nejčastěji v hloupých a malicherných vášních, zaníceni a rozeštváni nenávistí, která nezná nic než zabíjení a rozkoš ze zabíjení, které nikam nevede a plodí opět jenom nenávist a další zabíjení. Z příměří může vzejít užitek všem, z války nikomu, a to ani pro tuto chvíli, ani v historické perspektivě.“

To je však pouhý útržek z myšlenek, které Grosman stihl sepsat, bohužel už však ne za svého života vydat. Zemřel náhle v roce 1981. „Zůstalo po něm tisíce popsaných stran, hotových románů a povídek – pracoval jako kůň a upracoval se,“ píše po jeho smrti manželka Edita.

Budiž jí i Ladislavu Grosmanovi velmi opožděným zadostiučiněním vydání nejen Dopisů Mileně, ale také celého jeho díla. Nakladatelství Akropolis a všem zúčastněným za to patří velký dík.

 

Monika Zavřelová, iDNES.cz 9. 6. 2019

Přihlášení k odběru novinek

Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.

* = vyžadované pole