Listy 1/2008

[Recenze Korespondence 1978–2001]

Václav Havel – František Janouch: Korespondence 1978–2001

Převažují dopisy z dob předlistopadových, ale i ty pozdější jsou zajímavé. Jako třeba Janouchova vášnivá obhajoba vědy a techniky (včetně jaderné energetiky) a vědců i techniků, reagující na Havlův krátký naštvaný dopis, ale hlavně na jeden z jeho projevů na Fóru 2000. Nejdůležitější je jistě ale korespondence zakladatele Nadace Charty 77 s Václavem Havlem-disidentem. Přináší mnoho konkrétních informací o spolupráci exilu s domácím nezávislým či opozičním prostředím a oba pisatelé zde – což je samo o sobě imponující – podávají jakési dodatečné finanční přiznán. Čtenář si může doplnit představu. co vše Nadace podporovala, jakými cestami se finanční i materiální pomoc do ČSSR dostávala. Obdivovatelé si Václava Havla někdy cení za jakousi milou politickou nešikovnost či nepraktičnost, jeho kritici a nepřátelé mu totéž vyčítají. Ale zde vidíme také Havla jako stratéga, jako člověka, který posílá do Švédska často velmi konkrétní instrukce a také velmi podrobný popis domácí situace včetně různých proudů v opozičním prostředí. Tedy politika, svébytného, ale politika. Najdeme i psaní zábavně ilustrující jinou stránku doby: dopisy o novince, jíž je vědec nadšen. spisovatel méně, totiž o osobních počítačích, jejich přednostech a jak je naučit psát česky. („Jak zřejmě pozoruješ, je dnešní dopis zase bez háčků a čárek. Zato je však psán na maličké Toshibě, která ... má dva disk-drivy, malé diskety... je to nádhera, jsem do ní zamilován...“ – březen 1987.)

(vb)