Nedělní svět 9. 5. 2004
[Recenze Bondy – Velmi volně podle Sklepních prací Egona Bondyho]
Když Bondyho textům přizvukuje také obraz
V dnešní době, kdy existují comicsy o koncentračních táborech i Ježíšovi, je možné vytvořit kreslený seriál podle jakékoli předlohy. Proč ne tedy podle díla undergroundového filozofa Egona Bondyho? Útlý sešit nese název Velmi volně podle Sklepních prací Egona Bondyho (občanským jménem Zbyněk Fišer, narozen v roce 1930). Původní příběh, sepsaný Bondym v zimě roku 1972, do comicsového scénáře přetavil J. Kolátor, autorem kreseb je Zdeněk Trinkewitz. Sklepní práce pojednávají o filozofovi, který nenalézá útěchu prakticky v ničem. Jsou intelektuální odyseou, jež neskýtá uspokojivé odpovědi ani řešení životních situací. Jde tedy o velmi introvertní dobrodružství. Proto se v comicsu vše podstatné odehrává v omezeném prostoru textových bublin, zatímco obraz textu jen přizvukuje. Nikoliv však nešikovně. Trinkewitzovy postavy jsou živé i přes grafický minimalismus. Vlastně téměř nic jiného než postavy nevidíme, vše ostatní se topí v abstraktní černi. O to víc vyniknou hravé detaily, signály zasvěceným. Jako třeba kontejner na plasty, který spatříme krátce před tím, než se Bondy setká v blázinci s I. M. Jirousem. Trinkewitz dokonce nabízí odkazy na kontext samotné comicsové formy. Když se před překvapeným filozofem odhaluje ošetřující doktorka a proměňuje se v rudou gardistku, činí tak gestem Supermana ze známé ilustrace comicsového výtvarníka Alexe Rosse. Doufejme, že šlo o umělecký záměr a ne o pohodlné vypůjčení již „vymyšlené“ kompozice. Jediným problémem Trinkewitzovy kresby je její technika. Výtvarník pracuje přímo v grafickém programu počítače, byť často podle fotografických předloh. Takto vytvářená díla mají své kouzlo, ale zároveň se z nich poněkud ztrácí autorský rukopis. Pokud nejste zrovna Pavel Reisenauer, vypadají podobné počítačové kresby jedna jako druhá. „A Ježíš? Kdyby se dožil osmdesátky, neutrpěli bychom křesťanství,“ mudruje Bondy v márnici. Uprostřed celosvětového šílení kolem filmu Utrpení Ježíše Krista zní jeho cynismus přímo blahodárně. Tento sešit potvrdil relevantnost Bondyho osobnosti pro současnou dobu a populární kulturu. Ve svých tématech i v kruté upřímnosti je Bondy stále dnešní a sdělný. Že nyní promlouvá prostřednictvím obrázkového seriálu? Počkejte, až z toho udělají počítačovou hru.
Ivan Adamovič
