Po předloni vydaných Českých spotřebních pohádkách badatele Pavla Ryšky máme nyní k dispozici další odbornou studii, která se věnuje historii zdejší manipulace se zákazníky, klidně i předškolního věku. Díky komiksovým specialistům Tomáši Prokůpkovi a Martinu Foretovi tentokrát dochází na umělecký útvar, jemuž se v českých zemích dlouhá desetiletí neříkalo jinak než „obrázkový seriál“.

Autoři mohli s přispěním několika grantů podrobně zmapovat historii českého reklamního komiksu od samých počátků. Nacházejí je v roce 1900, kdy v Humoristických listech vyšel – bohužel anonymní – příspěvek Není pumpa jako pumpa. Panímáma Koudelková se v příběhu o osmi obrázcích zbaví rozbitého čerpadla a místo něj si koupí nové od firmy Ant. Kunz z Hranic na Moravě a konečně si může vyprat. Aktuální kniha je sice v jádru odbornou studií, v níž dojde i na podrobný rozbor rozdílu mezi termíny reklama a propagace, zásluhou bohatého obrazového doprovodu si v ní nicméně najdou své třeba i zájemci o to, čím si za první republiky taky vydělával Josef Lada.

V jeho případě čtyřiadvacetistránkovým sešitkem Nové dobrodružství Frantíka Vovíska a kozla Bobeše, který si od něj objednal majitel pražského oděvnického velkozávodu Antonín Hořovský: Frantík si v závěru vyprávění u Hořovského koupí nový oblek, který si kvůli Bobešovi zničí pádem do bláta. Pozdější guru českého komiksu Kája Saudek zase v roce 1968 vytvořil sérii reklam pro pražský Aro Cola Club a například Jaroslav Němeček se ještě před Čtyřlístkem zapojil do propagace produktů kosmetického a potravinářského průmyslu, které vystupovaly v jeho prvním komiksu Příhody pana Kramuly.

Více než sto stran knihy, jež se věnuje vztahu komiksu a tiskové reklamy až po dravá devadesátá léta 20. století, tvoří obrazová příloha s výběrem tvorby Františka Voborského, Miroslava Bartáka či Lea Heilbrunna. Posledně jmenovaný patřil k nejvyhledávanějším reklamním tvůrcům první republiky a pracoval pro více než padesát firem včetně ČKD či Bati. Právě on vtáhl do československého prostoru populární figuru z amerických animovaných grotesek kocoura Felixe, který u nás – aniž by to tušil – propagoval dodnes populární bylinný roztok Alpa. Heilbrunn dnes bohužel patří k již zapomenutým jménům naší historie. Českolipský rodák pocházel z německojazyčné židovské rodiny a poslední kresby vytvořil v Terezíně, kam ho nacisté internovali v roce 1942. O dva roky později ho zavraždili v Osvětimi. Je dobře, že i jeho odkaz tato kniha opět připomíná.