Cesta do pravěku českého komiksu

[Recenze Před komiksem]

Josef Mánes, Mikoláš Aleš, dokonce i Jan Neruda. Nejen se jmény těchto českých velikánů, ale se spoustou dalších dnes již pozapomenutých autorů se setkají čtenáři při listování novou knihou Tomáše Prokůpka a Martina Foreta s názvem Před komiksem. Formování domácího obrázkového seriálu ve 2. polovině XIX. století. Bohatě ilustrovanou publikaci vypravilo na knižní trh nakladatelství Akropolis. Zkušení odborníci, kteří dříve zmapovali československé komiksové 20. století, zjistili, že již v polovině předminulého století se mnozí autoři věnovali obrázkovému seriálu velmi intenzivně. Někteří z nich dokonce obstáli i v zahraniční konkurenci. „Například Karel Václav Klíč se prosadil nejen napříč územím tehdejšího Rakouska-Uherska, kde vedle českých zemí působil také v Budapešti a Vídni a karikatury publikoval i ve Slovinsku. Podařilo se nám dohledat i jeho obrázkové seriály z britského tisku,“ uvedl Tomáš Prokůpek. Překvapivých zjištění opravujících zažité představy je ovšem v knize mnohem víc…

1848: revoluční rok i pro český komiks

 Po obsáhlé publikaci Dějiny československého komiksu 20. století, která má na svém kontě několik ocenění včetně nominace na ceny Magnesia Litera či Nejkrásnější česká kniha, se tak polovina jejího autorského týmu vypravila ještě hlouběji do minulosti. „Autoři se vydali k samotným počátkům domácí tradice obrázkového seriálu, které dosud zůstávaly zcela neprozkoumány a nepopsány,“ uvedl k novému titulu nakladatel Filip Tomáš.

Nekladli jsme si za cíl stanovit přesné datum či konkrétní dílo coby ‚počátek domácího obrázkové seriálu‘, snažili jsme podrobně zachytit tendence, které k ustavení domácí varianty obrázkovoseriálové tvorby vedly, a postihnout vlivy, jež toto formování spoluutvářely,“ nastiňuje Martin Foret. A dodává: „Dějiny komiksu bývají v zahraniční literatuře obecně počínány různě – v pravěku, ve starověku, ve středověku, s vynálezem knihtisku… Tomu se v knize také věnujeme. Nás ale zajímala ta podoba „vyprávění v obrazech“, která se rozvíjela v periodikách a vedla k pozdějšímu komiksu. Počátky této formy jsme nakonec mohli doložit kolem revolučního roku 1848.“

Pátrání od Berlína po Bělehrad

Mravenčí práce v podobě pečlivého zkoumání desítek dobových periodik vydávaných v češtině a slovenštině na území tehdejšího Rakouska-Uherska autorům umožnila rozlišit jednotlivé protokomiksové formy 19. století, jak se postupně v domácím prostoru představovaly a prosazovaly, a načrtnout kontury jejich hranic i vzájemných vztahů.

Jelikož obrázkový seriál v té době nebyl ještě plně usazený, sledovali jsme rovněž vazby jeho zárodečných podob ke karikatuře, novinové ilustraci a dalším souběžně se vyskytujícím „konkurenčním“ formám, stejně jako jejich vliv na pozdější tradici domácího komiksu i kontext dobové tvorby zahraniční,“ doplňuje Foret. Výzkum probíhal nejen v knihovnách na území dnešní ČR, ale s ohledem na tehdejší rámec Rakouska-Uherska i v Německu, Rakousku nebo Srbsku. „Podařilo se nám myslím doložit, že českojazyčná periodika představovala ve vývoji obrázkového seriálu prostor jistého kulturního transferu, skrze který se aktuální trendy ze západní Evropy šířily dále na východ – na území dnešního Slovenska, Slovinska či Srbska,“ doplňuje Prokůpek.

Hlavně seriály pro dospělé

Jestliže v domácím komiksu dvacátého století převažovala výrazně produkce pro děti a mládež, ve století devatenáctém obrázkový seriál naopak představoval především kratochvíli pro dospělé čtenáře. Velmi často se svými náměty odkazoval k dobové politice, ke konkrétním osobám veřejného života, a zásadně se tak proplétal s karikaturou a satirou. „Zdá se přitom, že konkrétním politickým nábojem bývaly často aktualizovány i ze zahraničí přejímané motivy, původně apolitické, či různé, aktuální politice vzdálené klasické syžety,“ doplňuje Prokůpek.

Optikou „komiksu před komiksem“ publikace nahlíží i práce známých českých výtvarníků, ilustrátorů a karikaturistů. V knize se tak objevují třeba zmiňovaní Josef Mánes, Mikoláš Aleš či Karel Václav Klíč nebo například Artuš Scheiner, jejichž tvorbu autoři nově interpretují. Neopomněli však ani produkci řady dalších, dnes mnohdy pozapomenutých autorů. Publikace je tak určená všem zájemcům nejen o vývoj domácího obrázkového seriálu, ale i obecněji vizuální či tiskové kultury 19. století.

Kniha má 368 stran, vedle výkladového textu s množstvím reprodukcí zahrnuje i bezmála stostránkovou obrazovou přílohu s kompletními dobovými seriály, kalendárium, medailony nejvýznamnějších tvůrců a příslušný aparát (jmenný rejstřík, seznam literatury a excerpovaných periodik). Grafická podoba svazku formátu 175 × 250 mm je dílem Katky Orlíkové ze Studia Symbiont. Publikace je výstupem výzkumného projektu GA ČR a vychází za podpory Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ministerstva kultury ČR.

XB-1 Měsíčník sci-fi, fantasy a hororu 21. 1. 2017

Přihlášení k odběru novinek

Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.

* = vyžadované pole