Egon Bondy a jeho Dlouhé ucho
[Recenze Dlouhé ucho]
Nakladatelství Akropolis vydalo poslední prozaické dílo známého filozofa a literárního autora Egona Bondyho. Kniha se jmenuje Dlouhé ucho. Dlouho ztracený rukopis se náhle objevil, aby zdobil vaše knihovny – a abyste z něj načerpali potřebnou dávku denního rozjímání. O čem vlastně kniha je?
Postava, která vypráví svůj příběh, se nazývá Dlouhé ucho. Jde o čínského filozofa, který vlastně představuje zakladatele taoismu – Lao- c´. Filozof putuje na své cestě poznání, hledání pravdy a vnitřního míru, samoty a klidu – pryč od civilizace, a nakonec jej z pozemského putování vysvobodí smrt. Egon Bondy sám tvrdil, že předlohou pro tuto postavu byl Lao-c´ – a že vycházel z jeho starého spisu, ale nedá se s jistotou prokázat, jestli byl tento taoistický spis pravý, anebo je Lao-c´pouhou legendou. Protože je Bondymu prostředí čínské kultury a filozofie blízké, stvořil prozaický příběh, do něhož bezesporu vložil i kus sebe sama.
Rukopis Dlouhé ucho pochází údajně z roku 1997 – a pak se po něm na 20 let slehla zem. Teprve nyní byl rukopis vydán. Popisuje tedy životopisný příběh Lao – c´, s notnou dávnou Bondyho vlastní filozofie. Text Dlouhé ucho je vlastně vzácný především tím, že jde o poslední dílo Egona Bondyho před jeho smrtí.
