• John Springhall: Mládež, populární kultura a morální paniky

    Dokáže napínavé šestákové čtení zkazit morálku mládeže? Dovedlo už někdy někoho ke zločinu? A co lidové divadelní zábavy, filmové gangsterky, komiksy či videohry? John Springhall ve své čtivé knize v řadě případových studií sleduje, jak se ve společnostech Velké Británie a Ameriky v dobách od průmyslové revoluce do naší současnosti vrací vlny široce sdíleného odporu… více

  • Mark J. P. Wolf: Budování imaginárních světů

    V uvažování o vyprávění se dlouho předpokládalo, že nás zajímá hlavně příběh, tedy abychom se dozvěděli, co a jak se protagonistům stalo. Některé romány, filmy, komiksy, televizní seriály či počítačové hry na nás ale zjevně působí spíš tím, že je nám dobře ve světě, v němž se příběh odehrává – že tento svět chceme… více

  • Pavel Kořínek, Stefan Segi, Michal Jareš a kol.: Čtivo

    Meziválečná populární literatura nepřestává ani po skoro sto letech inspirovat a provokovat: někdy přitahuje zdánlivou naivitou, jindy zase strhne napínavým dějem. Současně ale naše poznání této rozlehlé a nepřehledné krajiny zůstává jen velmi neúplné. Kniha Čtivo. Díla a kontexty české populární literatury 1918–1939 nabízí prvního ucelenějšího průvodce po jejích vrcholech i pádech, druzích i oblastech. Kromě osmi… více

  • Lenka Jungmannová: Drama pro mikrofon

    V odborné literatuře se občas uvádí, že se v rozhlase za protektorátu vysílaly většinou inscenace německých her. Skutečnost je ovšem opačná. Za okupace se v rozhlase vytvořila patrně dodnes největší „laboratoř“ na takzvanou slovesnou tvorbu, v jejímž rámci vzniklo mnoho původních českých her s příznačnou tematikou, které byly záhy také nastudovány. Odhadovaný počet původních her… více

  • Jan Budňák, Ladislav Futtera, Martin Hrdina, Mirek Němec, Václav Petrbok, Václav Smyčka, Matouš Turek: Tvořeni literaturou

    O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích, které měly zdůvodnit svébytnost národních literatur. Tato kniha naopak poprvé nahlíží vývoj literatury v českých zemích jako celek. Sleduje napříč česky i německy psanou literaturou způsoby, jimiž literární díla znázorňovala a utvářela vnímání, jednání a cítění člověka dlouhého 19. století, tedy různé formy… více

  • Eva Bendová, Michal Fránek, Ladislav Futtera, Martin Hrdina, Michal Charypar, Jiří Kopecký: Kritika a autonomie českého umění (1859–1892)

    Chápání umělecké tvorby jako autonomní činnosti s vlastními pravidly a také kritérii hodnocení úspěchu se dnes zdá být takřka přirozené, jeho nesamozřejmost si uvědomujeme snad nejčastěji při soudních procesech vedených proti autorům děl s kontroverzním obsahem. Bývaly ovšem doby, kdy ani svět umění nebyl v pohledu na autonomii své produkce jednotný – primát estetična při hodnocení… více

  • Max Brod: Pražský kruh

    Vzpomínková kniha Pražský kruh (1966) představuje poslední dílo Maxe Broda, známého německého spisovatele, esejisty a překladatele. Pět kapitol této knihy, v níž přítel Franze Kafky a vůdčí osobnost pražských německy píšících autorů vypráví a vzpomíná, výrazně přesahuje hranici memoárové literatury a stává se svéráznou literárněhistorickou prací. Je to kniha poutavá a zároveň faktograficky tak bohatá, že… více

  • Vladimír Papoušek: Rytmy a gravitace

    V sérii studií o románovém stylu si autor klade několik základních otázek: Co utváří styl prozaické exprese? Podílí se tato stylová specifičnost konkrétního díla na jeho uznání a dlouhodobém setrvání ve společenském diskursu navzdory proměnám doby? Anebo naopak právě tato specifičnost jeho uznání odkládá, pozdržuje nebo i trvaleji neguje, což v důsledku určuje, zda… více

  • Robert Kolár: Hudbu vašich rytmů jsem cítil…

    „Existuje dětská otázka, kterou se literární vědci ostýchají si položit: na základě čeho si básník vybírá metrum básně, kterou začíná psát? Jako na všechny dětské otázky je i na tuto velmi těžké odpovědět.“ M. L. Gasparov Publikace Roberta Kolára srozumitelně a přístupně rozkrývá vztahy mezi veršem buřičů a veršem jejich předchůdců, odhaluje tak… více

  • Jaroslav Švelch: Jak obehrát železnou oponu

    Historie počítačových her v Československu 80. let byla donedávna považována za pouhou poznámku na okraj velkých dějin tohoto média, které se odehrávaly v USA a v Japonsku. Kniha Jak obehrát železnou oponu však ukazuje, že u nás za normalizace vznikla jedinečná herní scéna, jejíž analýza může obohatit studium počítačových her i populární kultury. Místní programátoři totiž patřili… více

  • Vladimír Papoušek a kol.: Chór a disonance

    Kniha Chór a disonance. Česká literatura 1947‒1963 je volným pokračováním předchozí třísvazkové řady Dějiny nové („nové“) moderny a součástí dlouhodobého projektu Centra novější české literatury Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. V první části knihy se autorský tým, který tvoří literární a umělečtí historici a teoretici z filozofických fakult Jihočeské a Karlovy univerzity, zabývá kulturními a ideovými souvislostmi této komplikované… více

  • Miloš Hroch: Vystřihni – nalep

    Provoz je čilejší než kdy jindy, pořádají se festivaly, budují rozsáhlé archivy, tisknou je blackmetalisté i studenti uměleckých škol, přitom se jim už dávno věštila smrt. Fanziny se zrodily ve třicátých letech minulého století v kruzích fanoušků sci-fi, ale později je dalece přerostly. Zinoví kutilové si přitom vystačili s nůžkami, lepidlem a levnou tiskárnou. Mediální… více

  • Petr Bezruč: Slezské písně

    Druhé vydání třetího svazku Kritické hybridní edice — přináší v knižním čtenářském vydání nově revidovaný text této jediné Bezručovy sbírky a v online digitální vědecké edici veškeré varianty textu básní. Knižní čtenářské vydání se opírá o znění Slezských písní z prosince roku 1928, tedy o nejširší podobu sbírky z období před tím, než autor začal podrobovat text svých básní plošným… více

  • Dalibor Dobiáš, Alena Jakubcová, Václav Petrbok, Ondřej Podavka, Sarah Seidel, Václav Smyčka: Počátky literární kritiky v českých zemích (1770–1805)

    Literární historie zpravidla spojuje počátky české literární kritiky s Josefem Jungmannem. Co ovšem o literární kritice vypovídá doba předjungmannovská, a to nejen o utváření  lingvo-etnických kánonů 19. století, ale o naší literární komunikaci vůbec? Monografie představuje výsledky průzkumu více než pěti desítek německy a česky vydávaných časopisů, a dalších soudobých médií, v nichž se v letech 1770–1805 vyhraňovaly představy o literatuře… více

  • Vladimír Papoušek, David Skalický, Martin Kaplický, Petr A. Bílek: Pohyb řeči a místa nespojitosti

    Monografie Pohyb řeči a místa nespojitosti: Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě se obrací k postanalytické a neopragmatické filosofii. Ty patří ke klíčovým proudům filosofického uvažování 20. století a jejich zaměření na otázky jazyka je úzce sbližuje s teorií literatury. Jednotlivé kapitoly ohledávají teorii řečových aktů (J. R. Searle, M. L. Prattová, J. H. Miller), termíny jako radikální… více

  • Vladimír Papoušek: Zpívám elektrickému tělu

    Autor se v knize zabývá dílem Vladimíra Raffela, spisovatele-lékaře, který dal nakonec před literaturou definitivně přednost lékařskému povolání. Jeho dílo je ohraničeno lety 1927 a 1930 (nepočítáme-li povídkové a fejetonové texty v časopisech a drobný spisek Ideál harmonického člověka, vydaný pod pseudonymem Karel Nešeda), jež nepředstavují období nijak rozsáhlé. V literárních dějinách přesto Raffel zanechal nesmazatelnou… více

  • Tomáš Kubíček - Vladimír Papoušek - David Skalický (eds.): Slovníky modernistů a paradigmata moderny

    Modernismus, ať už chápaný v jakékoliv periodizaci (dlouhé či kratší), nepochybně přinesl radikální proměnu obrazu světa, a to ve velmi rozdílných oborech lidské činnosti od výtvarného umění, architektury, přes literaturu, filozofii, lingvistiku až po eschatologické a futuristické vize v myšlenkách politiků a ideologů. Specifickým problémem jsou pak dramatické střety mezi individuálními intencemi jednotlivců a intencí kolektivní, představovanou skupinami… více

  • Henry Jenkins: Pytláci textů

    Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný… více

  • Tomáš Prokůpek a kol.: Ondřej Sekora

    Ondřej Sekora (1899–1967) byl významný ilustrátor a tvůrce dětských knih, jehož nejslavnější hrdiny dodnes zná v podstatě každé malé dítě. Současně zanechal nepřehlédnutelnou stopu v dějinách české žurnalistiky, sportu, divadla, audiovizuálních médií či komiksu a obecně patří k nejzásadnějším tvůrcům domácí populární kultury první poloviny dvacátého století. Tato výpravná monografie je rozdělena do dvanácti kapitol, které… více

  • Václav Petrbok - Václav Smyčka - Matouš Turek - Ladislav Futtera (eds.): Jak psát transkulturní literární dějiny?

    Sborník Jak psát transkulturní literární dějiny? obsahuje vybrané příspěvky z mezinárodní konference uspořádané 15.–16. 11. 2018 Germanobohemistickým týmem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v.v.i. Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí. Součástí sborníku jsou příspěvky týkající se jak středověké… více

Přihlášení k odběru novinek

Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.

* = vyžadované pole