• Josef Schwarz (ed.): Bibliografie – Dodatky

    Bibliografie Jaroslava Seiferta uzavírá šestnáctisvazkové Dílo Jaroslava Seiferta soupisem veškerého Seifertova díla i literatury o jeho životě a tvorbě. Bibliografie shrnuje primární i sekundární literaturu v maximálním možném rozsahu, a představuje tak důležitý zdroj pro další seifertovská literární a životopisná bádání. Bibliografie shromažďuje dokumenty bez ohledu na jazyk, místo a čas jejich vydání, v případě vlastních Seifertových textů pokrývá i rukopisy a další nepublikovaný pramenný… více

  • Ondřej Sládek (ed.): Úvod do teorie vyprávění

    Teorie vyprávění (naratologie) bývá nejčastěji představována jako soubor koncepcí, které se zabývají popisem, klasifikací a detailní analýzou podob, funkcí a rolí vyprávění. Od konce šedesátých let 20. století, kdy Tzvetan Todorov naratologii vymezil jako specifickou „vědu o vyprávění“, postupně získala podobu samostatné disciplíny. Jejím předmětem byly zpočátku především literární (narativní) texty. V průběhu osmdesátých, zejména pak… více

  • Jason Mittell: Komplexní televize

    V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti. Riskantnější seriálové projekty jako Městečko Twin Peaks či Akta X se nebály své diváky mást, chytře jimi manipulovat a budovat propracovanou mytologii celého seriálového světa. Své diváky nejen vybízely k tradičnímu zaujetí samotným příběhem,… více

  • Henry Jenkins: Pytláci textů

    Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný… více

  • Karel Hynek Mácha: Máj

    Čtvrtý svazek Kritické hybridní edice přináší nové vědecké a čtenářské vydání básně Máj Karla Hynka Máchy (1810–1836). Od své první publikace (1836) se Máj objevil ve stovkách vydání včetně mnoha překladů. Přítomná edice ale téměř po šedesáti letech nabízí vydání, jež vychází z komplexního zpracování všech dochovaných pramenů a revize dosavadních edičních řešení. Opírá… více

  • Martin Conboy: Tisk a populární kultura

    Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na „tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů „toho, co již pominulo“ a „toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do velké míry… více

  • Ien Angová: Divákem Dallasu

    Na počátku osmdesátých let uchvátil televizní diváky americký seriál Dallas, který bylo prostě nutné sledovat. Osudy příslušníků rodiny Ewingů vstupovaly týden co týden do obývacích pokojů nejprve v USA, ale brzy i v mnoha dalších zemích po celém světě (u nás až po r. 1989). Miliony diváků tak s napětím sledovaly další vývoj v dramatických vztazích bohaté rodiny texaských… více

  • Michal Charypar: Prameny Máchova Máje

    Primárně textologicky zaměřená práce přináší přehled a podrobný popis všech dnes známých rukopisných a tištěných autorských pramenů básnické skladby Karla Hynka Máchy Máj. Báseň (1836). Shromažďuje bohatý faktografický materiál, na jehož základě pak formuluje i další hypotézy týkající se vzniku jednotlivých pramenů a jejich relevance z hlediska vydavatele. Nová zjištění se uvádějí zvláště v souvislosti s klíčovým pramenem,… více

  • Petr A. Bílek, Martin Kaplický, Vladimír Papoušek, David Skalický: Kontext v pohybu

    Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou filozofii a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od sedmdesátých let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě… více

  • Pavel Kořínek – Lucie Kořínková (eds.): Punťa: Zapomenutý hrdina českého komiksu (1934—1942)

    Dnes již psíka Punťu téměř nikdo nezná, za časů své největší slávy – ohraničené lety 1934 a 1942 – ale patřil mezi nejzářivější domácí kreslené celebrity. Výjimečně populární, dětmi milovaný a vydavatelstvím Rodina velmi nápaditě spravovaný a rozvíjený seriál se přitom neomezoval jen na komiksové příběhy a jednu publikační platformu: domovský prostor dětské přílohy… více

  • John Fiske: Jak rozumět populární kultuře

    První svazek edice POPs přináší překlad knihy, kterou to všechno – dalo by se říci – začalo. Když poprvé vyšla v roce 1989, stala se (v doprovodu své praktičtěji orientované „sestry“, knihy Jak číst to, co je populární) jedním ze základních kamenů oboru kulturálních studií. Populární a masová kultura se do hledáčku akademického zájmu… více

  • Lucie Kořínková: František Gellner. Text – obraz – kontext

    František Gellner patří v české literatuře bezesporu k autorům známým. Ačkoliv za svého nedlouhého života vydal jen dvě básnické sbírky (a třetí připravil k publikaci, vyšla ovšem až posmrtně), provokující gesto jeho lyriky nepřestává čtenáře fascinovat a alespoň několik veršů uvízlo v paměti z dob školních snad každému – patrně spolu s informacemi o bohémských studentských letech, pobytech v Paříži či záhadném… více

  • Vladimír Papoušek: Maxwellův démon

    Maxwellův démon je koncipovaným souborem studií, které se zabývají zejména tématem reprezentace objektů a událostí v literárních textech, problematikou řečových aktů v literatuře a otázkou, zda literatura existuje jako specifický institucionální fakt. Nemalý prostor je pak věnován i vztahu fikce a ne-fikce (resp. zde literatury a ne-literatury), kterýžto je ohledáván na nejrůznějších typech takzvaně nefikčních textů (cestopis,… více

  • Jana Vrajová: Umíněnkyně dobra Sofie Podlipská

    Sofie Podlipská je dnes pro mnohé zapomenutou osobností, byť se jí v poslední době opětovně dostává pozornosti zejména v oblasti kulturní historie. Důvodem zájmu historiků je její významný vliv na utváření kulturního prostoru druhé poloviny 19. století: její osobní nasazení ve spolkové a osvětové činnosti i nepřehlédnutelná aktivita v ženském emancipačním hnutí. Tato monografie však přináší… více

  • Ivana Cahová – Erik Gilk – Martin Lukáš (eds.): Tobě zahynouti nedám…

    Holokaust patří mezi významná témata české poválečné prózy. Předkládaný výbor se nesnaží tento obraz narušit, ale obohatit o hlasy, jež zůstávaly skryté na stránkách literárních časopisů. Antologie přináší povídky autorů a autorek známých (Ladislav Fuks, Arnošt Lustig či Jiří Weil), v kontextu literatury o šoa však nepříliš zmiňovaných (František Hrubín) či dnes již pozapomenutých (Mirek Elpl,… více

  • Petr Plecháč, Robert Kolár: Kapitoly z korpusové versologie

    Kapitoly z korpusové versologie jsou výstupem dlouhodobého projektu zaměřeného na výzkum českého verše 19. století a navazuje na práce Miroslava Červenky a Květy Sgallové. Kromě analýzy vybraných rytmických charakteristik a jejich spojitosti s dobovými poetikami je pozornost věnována komplexní charakteristice rytmického stylu veršovaného textu. Kniha se materiálově opírá o Korpus českého verše a je založena na sledování měřitelných… více

  • Tomáš Prokůpek, Martin Foret: Před komiksem

    Po úspěšné publikaci Dějiny československého komiksu 20. století se polovina jejího autorského týmu vydala ještě hlouběji do minulosti, k samotným počátkům domácí tradice obrázkového seriálu, které lze klást do poloviny 19. století a které dosud zůstávaly zcela neprozkoumány a nepopsány. Předkládaná kniha si neklade za cíl stanovit přesné datum či konkrétní dílo coby „počátek domácího obrázkového seriálu“, ale podrobně… více

  • Jiří Holý (ed.): Cizí i blízcí. Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století

    Židovská kulturní tradice, která byla v českých zemích přítomná už od raného středověku, byla v desetiletích komunistického režimu soustavně potlačována a marginalizována. Do popředí zájmu veřejnosti i badatelů se soustředěně dostala až po roce 1989. Monografie navazuje na výsledky dosavadního výzkumu a představuje židovskou tematiku v širokém spektru pohledů, přístupů i názorových proudů: od romantického obdivu k Židům, přes židovské (auto)stereotypy a protižidovské heterostereotypy až… více

  • Alexander Kratochvil – Jiří Soukup – Matouš Jaluška – Vít Schmarc (eds.): Paměť válek a konfliktů. V. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Válka a konflikt v české literatuře

    Střední a východní Evropa se ve 20. století stala dějištěm nesčetných krvavých konfliktů: v rovině paměti se tu navzájem prostoupily sociální a národnostní konflikty, revoluční zlomy, dobyvačné války s etnickými čistkami. Sborník obsahuje příspěvky, které se zabývají okolnostmi utváření historické paměti a kultury vzpomínání na válečné události, a to jak popularizací a komercializací kultury vzpomínání, tak sebereflexí oficiální paměti, která… více

  • Vladimír Papoušek – David Skalický (eds.): Fenomén Zappa

    Kniha Fenomén Zappa si klade za cíl prozkoumat a z různých perspektiv analyzovat specifický kulturní fenomén, který vznikl v Československu kolem osobnosti a tvorby amerického hudebníka Franka Zappy. Snaží se zachytit vznik tohoto fenoménu a mechanismy jeho fungování ve specifickém společensko-politickém kontextu socialistického Československa, ale také přinést nové informace o rezonanci Zappovy hudby u nás, o vzniku a působení českého fanklubu Franka… více

Přihlášení k odběru novinek

Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.

* = vyžadované pole