Nakladatelství Akropolis vzniklo v roce 1990 jako soukromé nakladatelství Jiřího Tomáše. V prvním roce své existence vydávalo knihy ve spolupráci s Agenturou Tip-Š a po stejnou dobu poskytovalo nakladatelský servis a. s. TV Spektrum. Poté zahájilo samostatnou činnost, od té doby má na svém kontě téměř dvě stě padesát titulů v celkovém nákladu přesahujícím 1 500 000 výtisků (na těchto číslech se však „podepisuje“ především první polovina 90. let). Jeho produkci nekomerční literatury by bylo možné rozdělit zhruba do tří oblastí. Tou první je vydávání krásné literatury, ať již domácích nebo zahraničních autorů. Těm slouží především edice Premiéra, v níž se objevují díla světových tvůrců, z nejrůznějších důvodů poprvé přeložená do češtiny (vyšly v ní např. prózy A. Schnitzlera, J. Földesové, F. Saganové, A. Strindberga, F. Dürrenmatta, M. Broda, H. Bölla, R. M. Rilka, B. Malamuda či naposledy Ö. von Horvátha). Původní česká próza vychází především ve dvou volných řadách rozlišených pouze formátem svazků, přičemž důraz nakladatelství klade na nová díla (výjimku v tomto směru představují Spisy E. Hostovského, Fr. Langera a částečně i Dílo J. Seiferta). Tak se zde objevily nové prózy např. Vl. Körnera, Z. Zapletala, I. Hercíkové, A. Koenigsmarka, M. Stoniše, I. Hurníka, J. Tiché, S. Ochové, R. Ráže, O. Linharta, J. Vláška, E. Valenty, O. Knitla, M. Horníčka, P. Koudelky, P. Vernera, F. Nepila či autorské dvojice Z. Bratršovská a F. Hrdlička. Z poezie Akropolis vydala např. verše J. Préverta, S. Jesenina, K. H. Máchy, V. Nezvala, M. Horanského, J. Holoubka, E. Petrové, Fr. Halase, J. Gruši, J. Štroblové, V. Daňka či J. Seiferta.
Podstatnou část produkce nakladatelství Akropolis tvoří populárně–naučné práce z oblasti historie a dějin umění. Sem patří např. Lexikon české šlechty, Lexikon českých panovnických dynastií, Rytíři renesančních Čech, encyklopedické Pražské paláce, titul Z mapy UNESCO, představující lokality z ČR zapsané do seznamu památek UNESCO, monografie druhého českého zimního krále Karla Albrechta a jeho stodenního království, ale i z novější historie, jako byly Jaltská konference 1945 V. G. Panochy, memoáry manželů Bernardových (Pohled zpět / Kde básníkům se poroučí) či publicistická žeň J. Loewyho Kolik druhů sýra potřebuje člověk? Řadí se k nim i reprinty studií české avantgardy, jako byly např. studie K. Teiga Svět, který se směje a Svět, který voní či reprinty časopisů Osvobozeného divadla Vest Pocket Revue a Lokální patriot.
Špičkovou produkci představuje volná řada polygraficky náročných výtvarných monografií, kterou zahájily dva svazky věnované Vladimíru Komárkovi (Grafika a Obrazy). Na ně navázaly publikace, vyhrazené tvorbě Oldřicha Kulhánka, Vladimíra Suchánka, Pavla Roučky, Skupiny 42 a naposledy Toyen (dvě z nich získaly ocenění v soutěži O nejkrásnější knihu roku). Volná ediční řada je vyhrazena rodinným uměleckým dynastiím, jež v průběhu uplynulých staletí působily v našich zemích (zde již vyšly Horynovi Dientzenhoferové, Kořánovi Braunové a naposledy Neumannovi Škrétové). Druhá edice je zasvěcena architektuře různých uměleckých slohů (otevřela ji Kuthanova Aristokratická sídla období klasicismu, romantismu a historismu). Nakladatelství věnuje péči i titulům z oblasti literární vědy a historie, kam patří např. kniha prof. J. Janáčkové Příběh tajemného psaní (O pramenech a genezi Babičky), Štejerova barokní gramatika Žáček, stejně jako monografie Oty Pavla z pera literárního historika B. Svozila, halasovská monografie Michala Bauera Tíseň tmy, studie prof. P. Vašáka Šifrovaný deník K. H. Máchy či nové vydání Šklovského Teorie prózy, právě tak jako popularizační spisy filozofa M. Machovce (Smysl lidské existence, Indoevropané v pravlasti, Ježíš pro moderního člověka a jiné). V posledních letech získalo mimořádnou pozornost vydání třísvazkové korespondence tvůrců Osvobozeného divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha (v roce 2007 byla ve vánoční anketě Lidových novin označena za knihu roku), která čítá téměř čtrnáct set tiskových stran.
Nakladatelství se také podílí či podílelo na vydávání sebraných spisů některých českých autorů, někdy samostatně (jako v případě Díla J. Seiferta), jindy ve spolupráci s dalšími nakladateli – tak tomu bylo u E. Hostovského (ERM a Nakladatelství Fr. Kafky) a Fr. Langera (Divadelní ústav a Kvarta), řadu knih prof. J. Kouteckého Krásná setkání či edici knižních rozhovorů Osobnost.
Významnou kapitolu od roku 2004 tvoří učebnice češtiny pro cizince především z pera dr. Lídy Holé (www.czechstepbystep.cz), oceněné nejen přízní četných zahraničních uživatelů, ale opakovaně i v soutěži o Nejkrásnější českou knihu. V té uspěla i konverzační příručka Aleny Nekovářové Čeština pro život, která rozšiřuje materiály ke studiu češtiny jako cizího jazyka. Teoreticky je doplňují sborníky vydávané ve spolupráci s Asociací učitelů češtiny jako cizího jazyka.
Od března roku 2003 existuje i stejnojmenné nakladatelství Filipa Tomáše – Akropolis, jehož činnost na sklonku roku 2006 doplnila i společnost Nakladatelství Akropolis s. r. o. Pro čtenáře se touto skutečností nic nemění; jde pouze o ten fakt, že oba hlavní tvůrci značky nakladatelství Akropolis podnikají jako fyzické resp. právnické osoby a že jablko nepadlo daleko od stromu…
Další informace např. ve Slovníku české literatury po roce 1945 v heslech Akropolis – Jiří Tomáš a Akropolis – Filip Tomáš.