Česká literární avantgarda je tradičně reprezentována tvorbou několika dominujících osobností a už poměrně dlouho je součástí standardní školní výchovy, což, zdá se, činí z tohoto areálu zaprášené panoptikum čpící naftalínem. Tento efekt obvykle vzniká tam, kde je jistý typ dobových uměleckých promluv izolován a představován jako pevný, definitivní a zdánlivě lehce srozumitelný objekt, který můžeme dobře popsat ze všech stran. Diskurs avantgardy, a to i v okruhu literárních textů, má však mnohem širší přesahy, než by se ze zavedeného a obvykle reflektovaného domácího kánonu mohlo zdát. Nikdy se v historii nevyskytoval izolovaně, ale byl konfrontován s dalšími typy dobových diskursů, s nimiž sdílel svůj historický horizont a vůči nimž se vymezoval.
Cílem ediční řady Skrytá moderna je poukázat na tuto rozprostraněnost řeči avantgardy, na její nejednoznačnost, živost, na různé – dnes pozapomenuté či marginalizované – varianty, na její penetraci mimo tradičně popisovaný prostor, ale i na některá menší díla oněch dominujících osobností, která z nějakých důvodů zůstala či zůstávají mimo centrum pozornosti čtenářů i literárních historiků.
Smyslem edice není hledat v českých literárních dějinách nový rozvrh a novou hierarchizaci. Smyslem je konfrontovat známé a obecně akceptované podoby dobové řeči moderny s podobami pozapomenutými nebo z nějakých důvodů dosud nereflektovanými tak, aby čtenářům bylo umožněno – možná v lecčems nově či nezvykle – pozorovat mnohdy dramatické úsilí modernistů o nový jazyk, nové vidění objektů, člověka, času, prostoru i sebe sama. V kontextu známém i neznámém.
Každý svazek edice přináší jak edici původních textů, tak obsáhlou studii k nim. Edice vychází ve spolupráci nakladatelství Akropolis a Centra výzkumu české umělecké avantgardy na FF UK v Praze a na FF JČU v Českých Budějovicích.
Petr A. Bílek, Vladimír Papoušek, Filip Tomáš
-
Prozaik Vladimír Raffel (1898–1967) nepatří mezi spisovatele, jejichž jméno se v literární historii skloňuje příliš často. Tento bytostný intelektuál, jakkoliv plodný a nesporně tvůrčí, v zásadě celé své dílo vychrlil ve dvacátých letech minulého století, aby se pak již nadosmrti umělecky odmlčel a věnoval se „pouze“ své psychiatrické praxi. Přesto zanechal v dějinách české literatury… více
-
Souborným vydáním tří novel Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1926 a 1927, které byly dostupné jen v podobě bibliofilie, nebo vyšly pouze časopisecky, se víceméně završuje dlouholeté bádání a vydávání Kocourkova díla. Všechny tři texty spadají do autorovy tvorby „před“ jeho známějšími – a dodejme, že již vydanými – novelami a romány (mj. Srdce, Žena, Zapadlí vlastenci… více
-
Jindřich Chalupecký patří nepochybně k nejvlivnějším postavám českého uměleckého světa druhé poloviny 20. století, jeho pozice v tuzemských kulturních dějinách přitom dosud nebyla dostatečně zhodnocena. Předkládaná publikace chce proto být prvním krokem na cestě zhodnocování Chalupeckého teoreticko-kritického díla a zároveň usiluje o jeho zviditelnění na recepčním horizontu širší veřejnosti. Kniha se zaměřuje na první fázi autorovy intelektuální činnosti (období… více
-
Obraz české poválečné avantgardy tak, jak je dnes tradován, se utvářel především na základě básnických textů a textů programového rázu. Doposud přehlíženou složkou dobového literárního života zůstala bohatá prozaická produkce let 1919–1924, na které se podíleli členové obou ústředních avantgardních uskupení Devětsilu a Literární skupiny. Antologie Neplač, vstaň a střílej! je pokusem revidovat kanonický výklad zvoleného… více
-
Olga Barényiová: Román
Anotace. Kdo čte anotace? Všichni je chtějí či musejí číst. Knihkupci, učitelé, novináři. I vyhledávače. Redaktoři je neradi píší. Autoři jak kdy. Napsat knihu není jako napsat anotaci. Čtou anotaci postavy z knihy? Co si o ní asi myslí? Co si mohou myslet Viktor a Pavla o Románu? Mohou žárlit jeden na druhého? Anotace mne zmínila dříve!… více
-
Josef Čapek, Karel Čapek, Otokar Fischer, Stanislav Hanuš, Vlastislav Hofman, Josef Kodíček, Stanislav K. Neumann, Arne Novák, Václav Špála, Václav Štěpán, Otakar Theer, Jan z Wojkowicz: Almanach na rok 1914
V osmém svazku edice Skrytá moderna chceme upozornit na literární historií opomíjený Almanach na rok 1914 (1913). Nejvýznamnější skupinové vystoupení předválečné avantgardy se poměrně dlouho připravovalo, souběžně s přípravou byla organizována také skupinová čtení, doprovázená diskusemi navazujícími na velkou generační polemiku z roku 1912. Do plánovaného druhého ročníku almanachu se počítalo též se spoluprací absentujících generačních souputníků (R. Werner,… více
-
V šestém svazku edice Skrytá moderna přinášíme soubor povídek Stromy a kamení z roku 1947, jehož autorem je Dušan Pala (1924–1945). Už Václav Černý (První a Druhý sešit o existencialismu) charakterizoval Palovo dílo jako typ poetiky, která není v dobovém kontextu příliš častá. Černého spojení s diskursem existencialismu je dodnes logické, přičemž nutno zdůraznit, že Palova… více
-
Skupina Ra patří společně se Skupinou 42 k nejvýznamnějším literárně–výtvarným seskupením v české kultuře 40. let dvacátého století. Její tvorbě přitom dosud nebyla věnována soustavná pozornost, a schází tedy monografie syntetizující recepci této skupiny. Přítomná edice nabízí reprezentativní výbor z básnické tvorby Skupiny Ra a Edice Ra (zastoupeni jsou autoři jako Zdeněk Šel, Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc, Otta Mizera). Připomenuty… více
-
Marie Majerová (1882–1967) je známá především jako neústupná komunistka z doby po druhé světové válce a jako autorka socialistického realismu. Není však příliš známá jako meziválečná ženská aktivistka a feministka. Ačkoli se o ní hodně psalo, tato výrazná stránka jejího života a díla zůstávala opomíjena nebo byla zmiňována jako chvilkové nadšení, které se míjelo s její skutečnou… více
-
Zařadit do ediční řady Skryté moderny „revoluční sborník“ z podzimu roku 1922 by byl anachronismus svého druhu. Nikoliv snad pro časové zaměření, jako spíše pro zjevnou programovost a ambici, s níž se tento dnes již legendární titul stal prvním svazkem edice Devětsil, založené stejnojmenným uměleckým svazem. Proto jsme se rozhodli vydat tento jen vzácně dostupný artefakt jako… více
-
Literární skupina vznikla v roce 1921 v Brně jako volné umělecké sdružení a do dnešní doby zůstaly její aktivity jako celku spíše na okraji pozornosti literární historie. Její vznik koreluje se vznikem pražského Devětsilu, jehož produkce v rámci moderního umění získala dominantní postavení. Studie Veroniky Broučkové s rozsáhlou antologií představuje díla některých členů Literární skupiny a sleduje v nich motivické… více
-
Básník Jiří Kolář (1914–2002) napsal ve třicátých letech rozsáhlejší skladbu Rudý havran, které dal podtitul román reafora. Datoval ji rokem 1936 a zaslal svému tehdejšímu básnickému idolu, Vítězslavu Nezvalovi. Skladba vstoupila do ústního podání české literární historie 20. století jako legenda, text ovšem zůstával neznámý a Kolář sám jej neměl. Na text upozornili v polovině 90. let pracovníci Literárního… více
-
Česká literární avantgarda je tradičně reprezentována tvorbou několika dominujících osobností a už poměrně dlouho je součástí standardní školní výchovy, což, zdá se, činí z tohoto areálu zaprášené panoptikum čpící naftalínem. Ediční řada Skrytá moderna chce poukázat na rozprostraněnost její řeči, na její přesahy a nejednoznačnost, konfrontovat známé a obecně akceptované podoby dobové řeči moderny s podobami pozapomenutými… více
-