• Karel Hynek Mácha: Máj

    Čtvrtý svazek Kritické hybridní edice přináší nové vědecké a čtenářské vydání básně Máj Karla Hynka Máchy (1810–1836). Od své první publikace (1836) se Máj objevil ve stovkách vydání včetně mnoha překladů. Přítomná edice ale téměř po šedesáti letech nabízí vydání, jež vychází z komplexního zpracování všech dochovaných pramenů a revize dosavadních edičních řešení. Opírá… více

  • Martin Conboy: Tisk a populární kultura

    Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na „tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů „toho, co již pominulo“ a „toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do velké míry… více

  • Milan Machovec: František Palacký a česká filosofie

    Reedicí studie vydané v roce 1961 se naplňuje dlouhodobá snaha dát „druhý život“ pracím významného českého filosofa Milana Machovce (1925–2003), které formovaly čtenáře v šedesátých letech 20. století. Machovec své tehdejší knihy o Františku Palackém a Josefu Dobrovském později označoval za „masarykovské“. Jejich napsání mu totiž bylo zároveň cestou, jak se pomalu přiblížit k Masarykovu myšlení… více

  • Henry Jenkins: Pytláci textů

    Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný… více

  • Jason Mittell: Komplexní televize

    V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti. Riskantnější seriálové projekty jako Městečko Twin Peaks či Akta X se nebály své diváky mást, chytře jimi manipulovat a budovat propracovanou mytologii celého seriálového světa. Své diváky nejen vybízely k tradičnímu zaujetí samotným příběhem,… více

  • Miroslav Černý: Život s indiány tří Amerik

    Biografie Život s indiány tří Amerik je prvním knižním průvodcem po osudu a díle známého českého etnografa, muzeologa, cestovatele a spisovatele Václava Šolce (1919–1995). Představuje klíčové okamžiky jeho života: mladá léta, domácí i zahraniční studia, latinskoamerické a asijské cesty, terénní výzkum mezi indiánskými kmeny Aymarů, Mapučů a Alakalufů, etnografickou práci v Náprstkově muzeu, včetně Šolcova působení v roli ředitele.… více

  • Vladimír Holan: Umlkám do čekání

    Stranou, v posledních letech značného, zájmu o dopisy význačných kulturních osobností překvapivě dlouho stála korespondence jednoho z nejvýznamnějších českých básníků 20. století – Vladimíra Holana. Vyjma ojedinělé edice jeho dopisů se „zapomenutým básníkem“ Stanislavem Zedníčkem z roku 2012 se zájemci o Holanovu osobu a literární činnost museli smířit s tím, že soubornější vydání jeho dopisů doposud chybělo. Předkládaná… více

  • Karel Hlaváček: Dílo

    Jako druhý svazek Kritické hybridní edice vychází po více než osmdesáti letech souborné vydání Díla Karla Hlaváčka. Čtenářské knižní vydání přináší v jednom svazku všechny autorovy básnické sbírky (Sokolské sonety, Pozdě k ránu, Mstivá kantiléna, Žalmy), jež doplní v chronologickém sledu uspořádané časopisecky zveřejněné básně a básnické texty z pozůstalosti, z nichž některé nebyly dodnes tištěny. Svazek… více

  • Josef Schwarz (ed.): Bibliografie – Dodatky

    Bibliografie Jaroslava Seiferta uzavírá šestnáctisvazkové Dílo Jaroslava Seiferta soupisem veškerého Seifertova díla i literatury o jeho životě a tvorbě. Bibliografie shrnuje primární i sekundární literaturu v maximálním možném rozsahu, a představuje tak důležitý zdroj pro další seifertovská literární a životopisná bádání. Bibliografie shromažďuje dokumenty bez ohledu na jazyk, místo a čas jejich vydání, v případě vlastních Seifertových textů pokrývá i rukopisy a další nepublikovaný pramenný… více

  • Ondřej Sládek (ed.): Úvod do teorie vyprávění

    Teorie vyprávění (naratologie) bývá nejčastěji představována jako soubor koncepcí, které se zabývají popisem, klasifikací a detailní analýzou podob, funkcí a rolí vyprávění. Od konce šedesátých let 20. století, kdy Tzvetan Todorov naratologii vymezil jako specifickou „vědu o vyprávění“, postupně získala podobu samostatné disciplíny. Jejím předmětem byly zpočátku především literární (narativní) texty. V průběhu osmdesátých, zejména pak… více

Přihlášení k odběru novinek

Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.

* = vyžadované pole