• Jasňa Pacovská, Iva Nebeská, Alex Rörich, Irena Vaňková: Škola jako místo radosti z přemýšlení o jazyce

    Jazyk – v našem případě čeština – nejen propojuje všechny členy jazykového společenství, umožňuje vzájemnou komunikaci, ale podílí se také na tom, jak světu rozumíme, jaké kulturní hodnoty sdílíme i jak je předáváme dál. To jsou hlavní témata předkládané publikace. Záměrem autorů je vzbudit u čtenářů zájem o poznávání jazyka a přemýšlení o tom, jak jazyk… více

  • Jakub Šlouf, Petr Miller: Poslední kovák – první ministr

    Osud Petra Millera je v mnoha ohledech symbolický pro celou Sametovou revoluci. Více než třicet let Miller pracoval na dělnických pozicích, kromě krátkého období roku 1968 se nezajímal o politické dění a normalizace mu jako dělníkovi ČKD naopak umožnila značný společenský a materiální vzestup. Přesto se v listopadu 1989 doslova ze dne na den odhodlal… více

  • Tomáš Prokůpek - Artuš Scheiner - Marta Voleská (eds.): Kulihrášek

    Série knížek o Kulihráškovi, která se mezi lety 1926 až 1935 dočkala čtrnácti dílů, patřila mezi válkami k nejoblíbenější četbě mladších školáků. Kulihráškovy příhody, svou formou stojící na pomezí leporela a komiksu, nabízely dětem zdařilé propojení poučení a veselých dobrodružství. Doboví pedagogové oceňovali verše Marty Voleské (1905–1985), hlavní kouzlo knížek ale spočívalo v kresbách Artuše… více

  • Ilija Trojanow: Jak (ne)cestovat?: Návod k použití

    Pěšky nebo letadlem, na vlastní pěst nebo se zájezdem ؘ– co vlastně hledáme, když navštěvujeme cizí země? Co nového chceme objevit, kolik jsme toho ochotni změnit, čeho jsme připraveni se vzdát? Německý spisovatel Ilija Trojanow žil na čtyřech kontinentech a procestoval přes sto zemí světa. Na základě svých zážitků a zkušeností píše… více

  • Jaroslav Švelch: Jak obehrát železnou oponu

    Historie počítačových her v Československu 80. let byla donedávna považována za pouhou poznámku na okraj velkých dějin tohoto média, které se odehrávaly v USA a v Japonsku. Kniha Jak obehrát železnou oponu však ukazuje, že u nás za normalizace vznikla jedinečná herní scéna, jejíž analýza může obohatit studium počítačových her i populární kultury. Místní programátoři totiž patřili… více

  • Ilija Trojanow: Indie: Návod k použití

    Překvapivá a zábavná cesta za poznáním do země protikladů. Německý spisovatel Ilija Trojanow, který v Indii přes šest let žil a zevrubně ji procestoval, nabízí osvěživě svébytný pohled na současný indický všední život, který je široce rozkročený mezi čatní, kroketem a kriketem, chudobou a ajurvédou, pestrobarevnými sárí a tajemným súfismem, nespoutanou bhangrou a klasickou ragou. Ve své… více

  • Josef Kocourek: Jensen a lilie / Modrá slečna / Kráska

    Souborným vydáním tří novel Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1926 a 1927, které byly dostupné jen v podobě bibliofilie, nebo vyšly pouze časopisecky, se víceméně završuje dlouholeté bádání a vydávání Kocourkova díla. Všechny tři texty spadají do autorovy tvorby „před“ jeho známějšími – a dodejme, že již vydanými – novelami a romány (mj. Srdce, Žena, Zapadlí vlastenci… více

  • Karel Hlaváček: Dílo

    Jako druhý svazek Kritické hybridní edice vychází po více než osmdesáti letech souborné vydání Díla Karla Hlaváčka. Čtenářské knižní vydání přináší v jednom svazku všechny autorovy básnické sbírky (Sokolské sonety, Pozdě k ránu, Mstivá kantiléna, Žalmy), jež doplní v chronologickém sledu uspořádané časopisecky zveřejněné básně a básnické texty z pozůstalosti, z nichž některé nebyly dodnes tištěny. Svazek… více

  • John Springhall: Mládež, populární kultura a morální paniky

    Dokáže napínavé šestákové čtení zkazit morálku mládeže? Dovedlo už někdy někoho ke zločinu? A co lidové divadelní zábavy, filmové gangsterky, komiksy či videohry? John Springhall ve své čtivé knize v řadě případových studií sleduje, jak se ve společnostech Velké Británie a Ameriky v dobách od průmyslové revoluce do naší současnosti vrací vlny široce sdíleného odporu… více

  • Ondřej Sládek (ed.): Úvod do teorie vyprávění

    Teorie vyprávění (naratologie) bývá nejčastěji představována jako soubor koncepcí, které se zabývají popisem, klasifikací a detailní analýzou podob, funkcí a rolí vyprávění. Od konce šedesátých let 20. století, kdy Tzvetan Todorov naratologii vymezil jako specifickou „vědu o vyprávění“, postupně získala podobu samostatné disciplíny. Jejím předmětem byly zpočátku především literární (narativní) texty. V průběhu osmdesátých, zejména pak… více

Přihlášení k odběru novinek

Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.

* = vyžadované pole