[Recenze Jalta 1945. Našeptávači a zrádci]
Václav George Panocha Jalta, Yalta, Jalta 1945
Autor této edice pramenů, jak přiznává, dlouho věřil, že západní spojenci při jednání na Krymu prodali Československo Stalinovi, že se teprve zde rozdělila Evropa, dokonce snad několika tahy na mapě. V exilu po prostudování amerických prezidentských fondů prozřel a pochopil, že prodáni“ jsme byli hlavně vinou Beneše už v roce 1943. Až skoro do konce textu má čtenář dojem, že celá práce vznikla, aby dokázala tuto dávno známou (ne vždy ale přiznávanou) skutečnost. Text se skládá ze zápisů jednání velké trojky o poválečném uspořádání Německa, o reparacích, o organizaci OSN, o vstupu SSSR do války proti Japonsku, o uspořádání poměrů v Polsku. Panocha texty prochází a jen namátkově glosuje: zde nic o Československu není. Teprve na konci se můžeme dovtípit, že Panochova edice dokumentů z archivů Rooseveltovy delegace na Jaltě s podtitulem Našeptávači a zrádci vyšla jako poněkud nadbytečný úvod k závěrečné kapitole o Algeru Hissovi. Tento v roce 1945 první úřadující generální tajemník OSN byl v delegaci prezidenta Roosevelta, ale z Jalty odletěl do Moskvy. Následně americká rozvědka zjistila, že přímo v americké delegaci byli ruští špioni, kteří Stalinovi donášeli podrobnosti z tábora jeho válečných přátel“. Podezření padlo na Hisse a ten je až do konce svého dlouhého života nebyl schopen věrohodně vyvrátit. Panocha svou knihu vydal jako doklad, že Američané a Angličané na Jaltě naletěli lišáckému Stalinovi; zvláště Roosevelt byl ochoten pro generalissima udělat mnohé a také udělal. Jalta tedy nebyla pohřebištěm československé demokracie, ale zklamáním západních státníků. Svět už byl rozdělen.