• obálka v plné velikosti
• koupit

Knížka Z pozdního sběru je už dvanáctou básnickou sbírkou Václava Daňka (nar. 1929). I v ní se autor vyrovnává s bolestnou ztrátou milované bytosti, která byla po čtyři desetiletí zářivým středem jeho života. Ale zaznívá zde i zcela nový tón. Daněk vtahuje čtenáře do okouzleného úžasu nad krásou mladé ženy, která naprosto nečekaně vstoupila do básníkových osaměle posmutnělých dnů. A verše, které o tom okouzlení svědčí a které tvoří nejcennější část přítomné knížky, dokáží vyjádřit nejen pokorný vděk za tento vzácný a ojedinělý dar, téměř z pomezí snu a skutečnosti, ale najdou dost prostoru i pro rozmarnou mladistvou hravost, málem klukovskou, kterou v něm ona bytost poznovu probudila a obnovila. A co je vůbec nejpodstatnější, často se v nich prosazuje i notná dávka sebeironie, chvílemi i dost „drsné“ a nesentimentální, která účinně krotí jakékoli možné autorovy sklony k mužské ješitnosti, a nijak svého autora přitom nešetří; a cit, jenž je naprosto přiznaně milostný, je tu málem nepřetržitě přenášen po špičkách (málem chlapecké!) cudnosti, a to je ovšem přesně právě ona pozice, která tyto básničky pro své čtenáře činí vnitřně naprosto přijatelnými a věrohodnými – nejde tu tedy ani trochu o pozdní sběratelství erotických trofejí nebo snad dokonce o nějakou variaci na téma Goetha a jeho Ulriky!