[Recenze Tíseň tmy aneb Halasovské interpretace po roce 1948]
Halasovská kniha literárního historika Michala Bauera je ojedinělým počinem. Její neobyčejnost je dána především množstvím informací, které se tu podařilo shromáždit. Záměrem autora je co nejdetailnější přehled posmrtných reflexí básníkova díla – celá studie začíná pohřbem Františka Halase, jejím jádrem je doba 50. let. Klíčovým momentem tehdejších halasovských interpretací je popravující“ referát Ladislava Štolla z ledna 1950, kterému autor knihy logicky věnuje největší prostor. S využitím obrovského množství pramenů vytváří Bauer objektivní obraz tehdejšího literárně-kritického úzu. Nepouští se do polemiky se Štollem, nesnaží se rehabilitovat Halase, nepoužívá žádné hodnotící prvky – v celé studii zůstává jeho subjektivní hlas skryt za prostými fakty. Z citací projevů, telegramů, dopisů, stenografických zápisů ze schůzí, dobových knih a řady dalších archivních materiálů pak vytváří příběh dezinterpretace díla Františka Halase. Jeho kniha zaplňuje bílé místo nejen v bádáních halasovských (monografie Ludvíka Kundery končí Halasovým skonem), ale také v historii české literatury jako celku (poměrně málo probádaná 50. léta). Časově chronologické vyprávění“ činí knihu dramatickou, preciznost a nevídaná detailnost ji pak předurčují k roli zaručeného zdroje informací pro příští léta.
Jan Jílek