Deníky Bohemia červen 2003

[Recenze Pohled zpět – Kde básníkům se poroučí]

Kde básníkům se kdysi poroučelo

„Kde básníkům se poroučí“ je název druhé, samostatné části knihy, kterou nyní vydalo nakladatelství Akropolis. Je s podivem, že tato studie Viléma Bernarda (1912–1992), která vyšla dosud jen v exilu (roku 1957 ve švédském Lundu jako svazek edice Sklizeň), vychází u nás s takovým časovým zpožděním. Text s podtitulem „O České literatuře za komunistické nadvlády“ pronikavě analyzuje situaci české literatury po únoru 1948 a v padesátých letech. Autor, někdejší přední sociálnědemokratický politik, žijící tehdy již v emigraci, mohl otevřeně a zasvěceně reagovat na ideologický útlak a zneužití literatury za železnou oponou. Bernardův text ani po letech neztratil svou hodnotu, je naopak cenný, protože vznikal právě v padesátých letech a nikoli jako hodnocení ex post. Pouze některé věci autor pochopitelně nemohl vědět. To se týká např. několikrát citované závěti Františka Halase, která byla na Západě rozšířena začátkem padesátých let. O ní teprve po letech vyšlo najevo, že sice tlumočí atmosféru a názory intelektuála z doby Halasova úmrtí (1949), ale jejím autorem básník nebyl.
Kniha je doplněna ještě dvěma drobnějšími vzpomínkami Viléma Bernarda, ale hlavně obsáhlejšími memoáry Bernardovy manželky Růženy Volínové-Bernardové „Život ve vírech 20. století“. Autorka s neobyčejnou otevřeností a živými detaily líčí své mládí, život za protektorátu, věznění i vystřízlivění z komunistických ideálů a poúnorovou emigraci i pozdější život ve Velké Británii. Vzhledem k tomu, že oba man- žele kromě jiného spojoval hluboký zájem o kulturu a hlavně literaturu, je spojení obou textů kromě jiného velmi Čtivým dokumentem o kulturním klimatu doby. Zejména memoáry Růženy Volínové-Bernardové (dnes jedenadevadesátileté autorky) jsou mimořádné poutavou, místy dokonce napínavou a stylisticky výborně zvládnutou četbou.

Petr Kovařík