Kniha je třetím svazkem volného triptychu, který navazuje na již vydaná díla Odpovědi (2000, 2001) a Eseje (2001). Z téměř nepřehledného a knižně dosud jen zčásti publikovaného množství je zde soustředěn výběr z Lustigových rozhovorů, které známý autor v posledních zhruba dvou desetiletích poskytl redakcím novin a časopisů jak u nás doma, tak i za Atlantickým oceánem. Rozhovory výrazně přibližují… více
Problematika jaltské konference představitelů SSSR, USA a Velké Británie z února 1945, která se nejednou stala předmětem sporů (např. poválečný odsun Němců, rozdělení mocenských sfér vlivu atd.), je u nás stále ještě oblastí, kde dohady a emoce převládají nad fakty a realitou. Kniha amerického politologa českého původu čtenáře seznamuje s u nás dosud nikdy nepublikovanými dokumenty, jako jsou např. protokol… více
Horníčkovu hereckou a režijní tvorbu od samého počátku provázejí také autorská díla (své první prózy publikoval již jako mladičký úředník plzeňské nemocnice). Ani ve svých povídkách M. Horníček nezapře svůj tvůrčí naturel: jejich humor nepostrádá laskavost, poetizaci skutečnosti a hlubokou lidskou moudrost. Knihu tvoří dva již dříve samostatně vydané povídkové soubory – Pětatřicet skvělých průvanů a S paní ve spaní. Zbývá… více
Sedmý svazek Díla Jaroslava Seiferta představuje časově relativně dlouhou část básníkovy tvorby – verše sbírky Ruka a plamen, inspirované leckdy i autorovým osobním vztahem k českým malířům, básníkům a spisovatelům, vznikaly v rozmezí let 1933–1956. Píseň o Viktorce – jedna z nejkrásnějších básnických skladeb v české poezii inspirovaná dílem a osobností Boženy Němcové – vznikala v nelehkém období roku 1949 a od těch… více
Závěrečný díl dvanáctisvazkových Spisů E. Hostovského, které v letech 1994–2002 postupně vycházely ve třech pražských nakladatelstvích. Poslední svazek přináší autorovy newyorské„ romány z konce 40. a 50. let – Cizinec hledá byt (1947) a Dobročinný večírek (1958). Jejich spojnicí je postižení osudů evropských emigrantů v Americe, i s jejich nezakotveností a hledáním mravního smyslu života. Tak je tomu v románovém podobenství lékaře–podivína, trmácejícího se světem… více
Přední znalkyně a popularizátorka literatury 19. století J. Janáčková se pokouší odhalit tajemství zrodu erbovního díla české národní kultury. Oproti všem dosavadním pokusům si všímá především duchovního světa B. Němcové, tehdejší Prahy i Čech, jejích vztahů s českými a moravskými filozofy, přívrženci mladohegelovství, stejně jako s družinou J. V. Friče, orientovanou na slovanský romantismus a hlásící se k tehdy kaceřovanému hnutí Mladého Německa. Přesvědčivost, s níž osvětluje umění B. Němcové… více
Ke stému výročí narození jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu zahájilo nakladatelství Akropolis vydávání šestnáctisvazkového Díla Jaroslava Seiferta, které vyjde v průběhu let 2001–2006. První svazek soustřeďuje básníkovu ranou tvorbu – jeho slavnou prvotinu Město v slzách (1921) a druhou sbírku Samá láska (1923), přináší však i Seifertovy juvenilní básnické prózy z let 1918–1922, jimiž tento… více
Třetí svazek soustřeďuje básníkovy sbírky z přelomu dvacátých a třicátých let, kdy dochází pod vlivem autorovy skepse k revolučním řešením společenských problémů i k proměně jeho poezie. Seifert si zde vytváří motivický a tematický kánon (dětství, maminka, pražské scenerie ad.), který se stal pro jeho další tvorbu trvale příznačný. Druhou polovinu svazku pak tvoří básně z let 1928–1933, nezařazené… více
Soubor pozoruhodných črt, které známá filozofka a prozaička J. Tichá zčásti publikovala na stránkách literárního časopisu Tvar. Kniha přináší mj. poznání, že i my máme své problematické Maory a pracovité Fidžijce, že i my se sváříme s hodnotami klasického liberalismu, že bizarní zákony je schopen přijmout i jiný než jen ten náš český parlament. Ale právě tak se zde seznámíte… více
Úvodní z dvanáctisvazkových Spisů EH přináší autorovy psychologické romány z počátku 30. let. Jsou to první dvě opravdu zralé práce mladistvého autora, které ve své době vzbudily zasloužený zájem kritiky i veřejnosti (podle první z nich natočil v roce 1937 režisér L. Brom film Vyděrač). J. Opelík nad těmito knihami konstatuje, že Hostovský ze všech českých prozaiků nejpodstatnější měrou určoval vývojovou křivku nově orientované… více
Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.