Mark J. P. Wolf

Budování imaginárních světů

Teorie a dějiny subkreace
grafická úprava Klára Kvízová (ReDesign)
předmluva Petr A. Bílek
překlad Richard Podaný
ISBN 978-80-7470-451-2
edice , sv. 8
vazba brož.
formát 140 × 210 mm
obsahuje jmenný rejstřík

V uvažování o vyprávění se dlouho předpokládalo, že nás zajímá hlavně příběh, tedy abychom se dozvěděli, co a jak se protagonistům stalo. Některé romány, filmy, komiksy, televizní seriály či počítačové hry na nás ale zjevně působí spíš tím, že je nám dobře ve světě, v němž se příběh odehrává – že tento svět chceme poznávat více a rozumět mu lépe. Pro někoho tak nemusí být podstatné, co se některým postavám stane, ale jak svět, v němž tyto postavy žijí, funguje, jaké v něm platí zákonitosti, co se v něm odehrálo v minulosti, co ho v současnosti ohrožuje či kam směřuje.
Tento posun od důrazu na příběh k důrazu na vytvořený a rozvíjený svět, v němž se příběh odehrává, vyjadřuje i představa imaginárního světa, která je jádrem zevrubného výkladu profesora Marka J. P. Wolfa, vydaného knižně anglicky poprvé v roce 2012. Na rozdíl od teorií fikčních světů, které pracují jen s abstraktní argumentací, je Wolfovo pojetí imaginárních světů vytvářeno na základě rozboru konkrétního materiálu – od Alenky v říši divů přes Baumovu zemi Oz k Tolkienově Středozemi a vesmírům Star Treku i Star Wars až k filmům či hrám z počátku nového tisíciletí, ale i s návraty do světů dona Quijota či Gulliverových cest.
Wolf způsoby vytváření a rozvíjení imaginárních světů popisuje poutavě, takže čtivě působí i pasáže o světech, které jsme třeba osobně ještě nenavštívili. Zároveň výklad směřuje i k obecným otázkám: co je pro nás ve výletech do imaginárních světů a pobytech v nich vlastně stěžejní vědět a co si naopak rádi dotváříme až sami, takže nebereme úkorně, že nám to nikdo neosvětlil, ale jsme za to naopak rádi. Imaginární světy nás přitahují tím, že nám nabízejí zajímavější alternativy světa vezdejšího a že do nich můžeme vstupovat a zase z nich vystupovat dobrovolně. Wolfova kniha přehledně a čtivě shrnuje jak způsoby vytváření těchto světů, tak i naše postupy při jejich poznávání. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.


  • John Springhall: Mládež, populární kultura a morální paniky

    Dokáže napínavé šestákové čtení zkazit morálku mládeže? Dovedlo už někdy někoho ke zločinu? A co lidové divadelní zábavy, filmové gangsterky, komiksy či videohry? John Springhall ve své čtivé knize v řadě případových studií sleduje, jak se ve společnostech Velké Británie a Ameriky v dobách od průmyslové revoluce do naší současnosti vrací vlny široce sdíleného odporu… více

  • Jaroslav Švelch: Jak obehrát železnou oponu

    Historie počítačových her v Československu 80. let byla donedávna považována za pouhou poznámku na okraj velkých dějin tohoto média, které se odehrávaly v USA a v Japonsku. Kniha Jak obehrát železnou oponu však ukazuje, že u nás za normalizace vznikla jedinečná herní scéna, jejíž analýza může obohatit studium počítačových her i populární kultury. Místní programátoři totiž patřili… více

  • Henry Jenkins: Pytláci textů

    Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný… více

  • John Fiske: Jak rozumět populární kultuře

    První svazek edice POPs přináší překlad knihy, kterou to všechno – dalo by se říci – začalo. Když poprvé vyšla v roce 1989, stala se (v doprovodu své praktičtěji orientované „sestry“, knihy Jak číst to, co je populární) jedním ze základních kamenů oboru kulturálních studií. Populární a masová kultura se do hledáčku akademického zájmu… více

  • Martin Conboy: Tisk a populární kultura

    Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na „tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů „toho, co již pominulo“ a „toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do velké míry… více

  • Jason Mittell: Komplexní televize

    V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti. Riskantnější seriálové projekty jako Městečko Twin Peaks či Akta X se nebály své diváky mást, chytře jimi manipulovat a budovat propracovanou mytologii celého seriálového světa. Své diváky nejen vybízely k tradičnímu zaujetí samotným příběhem,… více

Přihlášení k odběru novinek

Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.

* = vyžadované pole