
- připravujeme
- obálka v plné velikosti
- ePub MOBI
Vladimír Papoušek, David Skalický, Martin Kaplický, Petr A. Bílek |
|
Pohyb řeči a místa nespojitostiPostanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě |
|
obálka | George Erml |
grafická úprava | Lukáš Fairaisl |
ISBN |
978-80-7470-365-2 |
vazba | váz. |
formát | 144 × 205 mm |
obsahuje | jmenný rejstřík |
Monografie Pohyb řeči a místa nespojitosti: Postanalytické a neopragmatické iniciace v literární vědě se obrací k postanalytické a neopragmatické filosofii, jež patří ke klíčovým proudům filosofie 20. století a jejíž zaměření na otázky jazyka ji úzce sbližují s teorií literatury. Jednotlivé kapitoly ohledávají teorii řečových aktů (J. Searle, M. L. Prattová, J. H. Miller), termíny jako radikální překlad (W. V. O. Quine), radikální interpretace (D. Davidson), zdrojová metafora (S. C. Pepper), koncový slovník či normální a abnormální diskurs (R. Rorty), pojetí významu u R. Ingardena a J. Mukařovského nebo reflexi Derridovy dekonstrukce z pozic postanalytických a neopragmatických. Cílem publikace je prozkoumat možnosti, které tyto teorie, koncepty a pojmy otevírají myšlení o literatuře, a také ověřit potenciál jejich využití při analýze literárněvědného diskursu. Jednotlivé kapitoly se z této perspektivy zaměřují na spory F. X. Šaldy a K. Čapka, poválečné studie J. Mukařovského, proměny slovníku S. K. Neumanna, K. Teigeho a V. Černého či na eseje a překlady románů M. Kundery.
Související tituly
-
Petr A. Bílek, Martin Kaplický, Vladimír Papoušek, David Skalický: Kontext v pohybu
Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou filozofii a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od sedmdesátých let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě… více
-
Vladimír Papoušek a kol: Pokušení neviditelného
Cílem kolektivní monografie Pokušení neviditelného: Myšlení moderny není podat komplexní zprávu o veškerých hnutích mysli mezi modernisty, ale ukázat na vybraných případech proměny tohoto myšlení, jeho transformace či případný kolaps. Jednotlivé studie pokrývají zejména období první poloviny dvacátého století, kde jsou tyto radikální proměny nejviditelnější. Úvodní studie se soustředí na jeden z „krizových… více