„Kdysi v devadesátých letech jsem vytvořil termín ,nenažraný inženýr z malých měst‘, kterým jsem nahrazoval učenější výraz ,deprivovaný provinciální technokrat‘, což znamená zhruba totéž, ale adresát je daleko namíchnutější. Bylo to po sametové revoluci, a tito mladí muži, deprivovaní a uvažující technokraticky, kteří pracovali v továrnách a závodech malých měst, placeni předtím mizerně jako všichni, se stávali politiky. Svoboda pro ně znamenala především svobodu nadělat prachy. A neuvažovali o tom, jaké lidi to z nich udělá, a už vůbec ne o tom, jaký systém vytvoří.“ A. K.: Filozofie hladových inženýrů. – Autor psal v minulých deseti letech drobné eseje a úvahy nad aktuálními i nadčasovými jevy, a to jak do tištěných, tak do internetových médií. Některé z nich jsme shrnuli do této knížky. Vyznačují se ironií, skeptickým kriticismem a ostrými pointami. – Recenze.