• připravujeme
• obálka v plné velikosti
• ePub MOBI

Slovo fanzin se zrodilo ve 30. letech minulého století v kruzích fanoušků science fiction a do oxfordského slovníku bylo zařazeno v roce 1949. Později však médium daleko přerostlo fanouškovské kluby; i proto se začala používat obecnější zkrácenina „zin“, která lépe obsáhne rozmanité podoby média unikajícího přesným definicím. Jednou to mohou být dva listy sepnuté sponkou, jindy výpravné publikace tvořené s až knihařskou precizností a řemeslným citem pro detail. Povaha média se mění v závislosti na kontextech: v galerii to může být umělecká kniha, na punkovém koncertu prostě zin.

Mediální kutilové z undergroundu si museli vystačit s nůžkami, lepidlem a levnou xeroxovou tiskárnou. Zatímco dříve bylo ono vystřihni-nalep nutnost, v době sociálních sítí a internetu je to volba – a na zinové scéně nikdy nebyl čilejší provoz. V Čechách i zahraničí se pravidelně pořádají zinové veletrhy a festivaly, o zinech se přednáší na katedrách mediálních studií a ziny se tvoří v dílnách na uměleckých školách. Jako se lidé vracejí k vinylovým deskám nebo kazetám, vyhledávají také ziny. Nečiní tak pouze z hipsterského fetišismu, ale v zinech vyhledávají něco, co jim tablet, displej smartphonu a blue screen nenabídnou.

Stejně jako se psaly nekrology tištěným médiím, také ziny přežily svou smrt, a to hned několikrát. Neumírají, ale proměňují se. Tento návrat popisuje kniha Vystřihni-nalep. Tisk přesahuje do digitálního rozhraní a naopak, jak vystihuje jedna ze zpovídaných zinařek: „To že listujete papírovým zinem ještě neznamená, že u toho nemáte otevřenej Instagram.“ Publikace Vystřihni-nalep postihuje proměňující se roli zinů v takzvané post-digitální době, kdy byly zásadní aspekty našich životu digitalizovány, ale pořád se vracíme k analogovým přístrojům. Ziny se v takovém nastavení mění z rozsévačů informací v platformy doteku, emocí a paměti.

Kniha Miloše Hrocha je původní českou studií, která vychází z konceptů představených v rámci edice #POPs. Jako první v českém prostředí provádí historií fanzinů od 19. století do současnosti a podává souhrnný přehled teorie pro zkoumání zinů a alternativních médií: od kulturálních studií, přes participativní kulturu a komunikativní kapitalismus až po archeologii nebo geologii médií. Na základě téměř dvou desítek rozhovorů a etnografického výzkumu uvádí do pražské zinové scény, kde vedle sebe fungují blackmetalový fanoušek, ilustrátorka z UMPRUM, anarcho-feministiky i studentky uměleckých škol. V několika reportážích bere čtenáře do tiskařských dílen, na zinové festivaly, do galerií i bytů, kde takové ziny vznikají. Kniha odhaluje odhodlání a tvorbu zinařů a zinařek, pro které není ono “vystřihni-nalep” anachronismus, ale znamená příslib nepředvídatelných zážitků v době, kdy kulturu ovládají algoritmy. V uvažování o vyprávění se dlouho předpokládalo, že nás zajímá hlavně příběh, tedy abychom se dozvěděli, co a jak se protagonistům stalo. Některé romány, filmy, komiksy, televizní seriály či počítačové hry na nás ale zjevně působí spíš tím, že je nám dobře ve světě, v němž se příběh odehrává – že tento svět chceme poznávat více a rozumět mu lépe. Pro někoho tak nemusí být podstatné, co se některým postavám stane, ale jak svět, v němž tyto postavy žijí, funguje, jaké v něm platí zákonitosti, co se v něm odehrálo v minulosti, co ho v současnosti ohrožuje či kam směřuje.
Tento posun od důrazu na příběh k důrazu na vytvořený a rozvíjený svět, v němž se příběh odehrává, vyjadřuje i představa imaginárního světa, která je jádrem zevrubného výkladu profesora Marka J. P. Wolfa, vydaného knižně anglicky poprvé v roce 2012. Na rozdíl od teorií fikčních světů, které pracují jen s abstraktní argumentací, je Wolfovo pojetí imaginárních světů vytvářeno na základě rozboru konkrétního materiálu – od Alenky v říši divů přes Baumovu zemi Oz k Tolkienově Středozemi a vesmírům Star Treku i Star Wars až k filmům či hrám z počátku nového tisíciletí, ale i s návraty do světů dona Quijota či Gulliverových cest.
Wolf způsoby vytváření a rozvíjení imaginárních světů popisuje poutavě, takže čtivě působí i pasáže o světech, které jsme třeba osobně ještě nenavštívili. Zároveň výklad směřuje i k obecným otázkám: co je pro nás ve výletech do imaginárních světů a pobytech v nich vlastně stěžejní vědět a co si naopak rádi dotváříme až sami, takže nebereme úkorně, že nám to nikdo neosvětlil, ale jsme za to naopak rádi. Wolf sleduje způsoby postupného rozvíjení prostřednictvím prequelů i sequelů, ale i vlivy média, v němž daný svět vznikl či byl rozpracováván, na jeho podobu.
Imaginární světy nás přitahují tím, že nám nabízejí zajímavější alternativy světa vezdejšího a že do nich můžeme vstupovat a zase z nich vystupovat dobrovolně. Wolfova kniha přehledně a čtivě shrnuje jak způsoby vytváření těchto světů, tak i naše postupy při jejich poznávání. – Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR a Nadace Český literární fond.

Související tituly

• 

  • připravujeme
  • ePub MOBI

  John Springhall: Mládež, populární kultura a morální paniky

  Dokáže napínavé šestákové čtení zkazit morálku mládeže? Dovedlo už někdy někoho ke zločinu? A co lidové divadelní zábavy, filmové gangsterky, komiksy či videohry? John Springhall ve své čtivé knize v řadě případových studií sleduje, jak se ve společnostech Velké Británie a Ameriky v dobách od průmyslové revoluce do naší současnosti vrací vlny široce sdíleného odporu… více

• 

  • připravujeme
  • ePub MOBI

  Jaroslav Švelch: Jak obehrát železnou oponu

  Historie počítačových her v Československu 80. let byla donedávna považována za pouhou poznámku na okraj velkých dějin tohoto média, které se odehrávaly v USA a v Japonsku. Kniha Jak obehrát železnou oponu však ukazuje, že u nás za normalizace vznikla jedinečná herní scéna, jejíž analýza může obohatit studium počítačových her i populární kultury. Místní programátoři totiž patřili… více

• 

  • ePub MOBI

  Henry Jenkins: Pytláci textů

  Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný… více

• 

  • ePub MOBI PDF

  John Fiske: Jak rozumět populární kultuře

  První svazek edice POPs přináší překlad knihy, kterou to všechno – dalo by se říci – začalo. Když poprvé vyšla v roce 1989, stala se (v doprovodu své praktičtěji orientované „sestry“, knihy Jak číst to, co je populární) jedním ze základních kamenů oboru kulturálních studií. Populární a masová kultura se do hledáčku akademického zájmu… více

• 

  Martin Conboy: Tisk a populární kultura

  Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na „tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů „toho, co již pominulo“ a „toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do velké míry… více

• 

  • ePub MOBI

  Jason Mittell: Komplexní televize

  V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti. Riskantnější seriálové projekty jako Městečko Twin Peaks či Akta X se nebály své diváky mást, chytře jimi manipulovat a budovat propracovanou mytologii celého seriálového světa. Své diváky nejen vybízely k tradičnímu zaujetí samotným příběhem,… více