Martin Conboy |
|
Tisk a populární kultura |
|
| překlad | Josef Šebek |
| grafická úprava | Klára Kvízová (ReDesign) |
| doslov | Jakub Machek |
| ISBN |
978-80-7470-229-7 |
| edice | Edice #POPs, sv. 3 |
| počet stran | 324 |
| vazba | brož. |
| formát | 140 × 210 mm |
| rok vydání | 2018 |
| obsahuje | jmenný rejstřík |
| cena | 359 Kč (vč. DPH) |
| recenze |
Medzi knihami, Denník N, 12. 9. 2019
Respekt 1. 9. 2019 |
Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na „tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů „toho, co již pominulo“ a „toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do velké míry podmíněno pochopením jeho základů, historických souvislostí, ze kterých tento vyrůstá.
Monografie Martina Conboye Tisk a populární kultura představuje ambiciózní pokus o právě takové promyšlené vypravení se ke kořenům. Ve svých analýzách populárního tisku (ilustrovaných týdeníků či bulvárních periodik) staví především na materiálu americkém a britském, ve svých závěrech a zobecněních ale představuje studii více než relevantní i pro naši domácí situaci. V časovém rozkročení dvou století sleduje proměny rolí a funkcí populárních periodických tiskovin od počátku 19. století do dnešních dnů, zaznamenává transformace, jimiž tyto prošly, a především stopuje vliv novinového a časopiseckého tisku na etablování a rozvoj moderní populární kultury jako takové. Svazek doplněný původní studií, která výklad rozšiřuje o potřebný český kontext, osloví každého zájemce o historii i praxi mediálního provozu, stejně jako literární vědce, historiky a badatele z příbuzných oborů. – Vychází za velkorysé podpory Ministerstva kultury ČR.
Související tituly
-
Henry Jenkins: Pytláci textů
Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný… více
-
John Fiske: Jak rozumět populární kultuře
První svazek edice POPs přináší překlad knihy, kterou to všechno – dalo by se říci – začalo. Když poprvé vyšla v roce 1989, stala se (v doprovodu své praktičtěji orientované „sestry“, knihy Jak číst to, co je populární) jedním ze základních kamenů oboru kulturálních studií. Populární a masová kultura se do hledáčku akademického zájmu… více
-
Ien Angová: Divákem Dallasu
Na počátku osmdesátých let uchvátil televizní diváky americký seriál Dallas, který bylo prostě nutné sledovat. Osudy příslušníků rodiny Ewingů vstupovaly týden co týden do obývacích pokojů nejprve v USA, ale brzy i v mnoha dalších zemích po celém světě (u nás až po r. 1989). Miliony diváků tak s napětím sledovaly další vývoj v dramatických vztazích bohaté rodiny texaských… více
-
Jason Mittell: Komplexní televize
V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti. Riskantnější seriálové projekty jako Městečko Twin Peaks či Akta X se nebály své diváky mást, chytře jimi manipulovat a budovat propracovanou mytologii celého seriálového světa. Své diváky nejen vybízely k tradičnímu zaujetí samotným příběhem,… více
-
Miloš Hroch: Vystřihni – nalep
Provoz je čilejší než kdy jindy, pořádají se festivaly, budují rozsáhlé archivy, tisknou je blackmetalisté i studenti uměleckých škol, přitom se jim už dávno věštila smrt. Fanziny se zrodily ve třicátých letech minulého století v kruzích fanoušků sci-fi, ale později je dalece přerostly. Zinoví kutilové si přitom vystačili s nůžkami, lepidlem a levnou tiskárnou. Mediální… více
-
Mark J. P. Wolf: Budování imaginárních světů
V uvažování o vyprávění se dlouho předpokládalo, že nás zajímá hlavně příběh, tedy abychom se dozvěděli, co a jak se protagonistům stalo. Některé romány, filmy, komiksy, televizní seriály či počítačové hry na nás ale zjevně působí spíš tím, že je nám dobře ve světě, v němž se příběh odehrává – že tento svět chceme… více
