There are probably not many readers who would cherish their memories of writing a description at school… Nevertheless, hardly anyone would deny that we cannot do without descriptions in everyday face-to-face dialogues – though only a few of us may be able to reflect on the process of describing, and to judge to… více
Maďarská bohemistika se svou více než půlstoletou tradicí zaujímá mezi filologickými vědami v Maďarsku zvláštní místo. Výzkum českého jazyka, literatury, kultury a česko-maďarských kulturních vztahů dosáhl v posledních desetiletích velké popularity a vznikla řada vědeckých center, ve kterých probíhá bádání v oblasti bohemistiky na vysoké úrovni; vedle univerzitních kateder (v Budapešti, v Szegedu a donedávna i v Pilliscsabě) probíhá výzkum i v Maďarské akademii věd, v Széchenyiho knihovně… více
Tématem publikace jsou dva typy výpovědí s exponovanou logickou formou: tautologie, jejichž definičním rysem je apriorní pravdivost (Osud je osud; Kdo přijde, ten přijde; Když nechceš, tak nechceš; Buď zavolá, nebo nezavolá; Výsledky jsou takové, jaké jsou), a kontradikce, jejichž definičním rysem je naopak apriorní nepravdivost (To je a není pravda; Ona je a není šťastná; To vypadá i nevypadá dobře; Mně se… více
Václav Ertl (1875–1929) je jméno dnešní veřejnosti poněkud neznámé. Za svého života byl však přední osobností české kultury. Působil jako překladatel z francouzštiny, literární historik a zejména jako lingvista. Hlavní období jeho činnosti bylo spojeno zejména s časopisem Naše řeč, kde pracoval jako odpovědný redaktor, a s Kanceláří slovník jazyka českého, kterou vedl a která sbírala materiál… více
Rozhovory s českými lingvisty III představují dalších deset interview s významnými českými jazykovědci: prof. F. Čermákem, prof. K. Kučerou, prof. A. Macurovou, doc. L. Nebeským, prof. J. Panevovou, dr. N. Savickým, doc. Z. Starým, prof. K. Šebestou, prof. R. Šrámkem a prof. J. Vintrem. Struktura a forma rozhovorů zůstává stejná jako u prvních dvou svazků (Dauphin 2007, Akropolis 2009) – každému ze zpovídaných jazykovědců kladou otázky dva mladší kolegové. Okruhy otázek jsou dva: za prvé společné… více
Výbor z díla doc. Pavla Nováka (1932–2007) představuje vůbec první samostatné vydání vědeckých příspěvků českého jazykovědce – obecného lingvisty, bohemisty a albanisty, který spojil své odborné působení především s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Jeho podnětné myšlenky stále otevírají cesty k netriviálnímu uvažování o jazyce a jazykovědě, avšak dnes jsou čtenářům spíše neznámé, protože jsou rozesety po různých… více
Sborník příspěvků ze VII. ročníku mezinárodní studentské konference Interfaces, která se konala v Praze v červnu 2009, shromažďuje příspěvky studentů ze tří univerzit (Karlovy univerzity v Praze, univerzity v Lipsku a ve Wrocławi). Téma kulturní translace jednotliví autoři pojednávají z pohledu lingvistiky, literární vědy, translatologie a didaktiky, ale zabývají se i širšími kulturně–historickými a uměleckými tématy. Těžiště sborníku přitom spočívá… více
Rozhovory s českými lingvisty II představují druhých deset interview s významnými českými jazykovědci: dr. J. Balharem, dr. Z. Hauptovou, prof. M. Jelínkem, prof. J. Kořenským, prof. J. Krausem, dr. J. Kuchařem, prof. Z. Palkovou, prof. P. Sgallem, prof. D. Šlosarem a dr. L. Uhlířovou. Struktura a forma rozhovorů zůstává stejná jako u prvního svazku (Dauphin 2007) – každému ze zpovídaných jazykovědců kladou otázky dva mladší kolegové či studenti lingvistických oborů. Okruhy otázek jsou dva: za prvé společné otázky obecné, které… více
Jak na VŠ představuje nový typ publikace, která si klade za cíl odpovědět na titulní otázku dvojím způsobem. Uchazečům o studium by kniha ráda pomohla v zodpovědném úkolu ujasnit si představu o zvoleném oboru a stala se pomocníkem v základním předpokladu vysokoškolského studia bohemistiky, tj. na VŠ se dostat. Druhou odpověď by kniha ráda nabídla již přijatým studentům, kteří se… více
aneb Výborně dobrý způsob, jak se má dobře po česku psáti neb tisknouti Že pojmy baroko a temno jsou ve svém sousedství trochu nešťastně, víme minimálně od dob první republiky. O bohatosti této doby svědčí i celá řada barokních mluvnic, mezi nimiž osobité místo zaujímá popularizační brožurka českého jezuity Václava Matěje Štejera z roku 1668, zkráceně přezdívaná Žáček. Štejerova… více
Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.
