Deník Chrudimska 10. 11. 2005

[Recenze Rodinné stříbro aneb Klenoty domácí kuchyně]

Kamila Skopová: Snad každý má doma své „rodinné stříbro“?

Naše babičky uměly vařit úsporně i svátečně. V Čase pizzerií a „fastfoodů“ by se měly hospodyňky nechat Inspirovat českou tradicí. Nová kuchařka jim k tomu dává příležitost.
 

Ve své chalupě v Oldřeticích napsala výtvarnice Kamila Skopová druhou kuchařskou knihu a pojmenovala ji „Rodinné stříbro“.
Publikaci opatřila půvabnými ilustracemi. „Každá dobrá rodina má své rodinné stříbro. Jsou to Šperky po prababičce, ale také různé rituály, úsloví a v neposlední řadě rodinné recepty předávané z generace na generaci,“ říká autorka nové kuchařky. Míní, že bychom se měli s pokorou vrátit k prostotě jídelníčku našich prababiček. Uměly totiž vařil úsporně, a tím bezděky i zdravě. Naopak o svátcích a hodech stavení voněla slepičí polévkou, smetanovou křenovou omáčkou, pečenou husou či prasátkem a sladkými koláči.
Kamila Skopová do knížky zanesla recepty nejen z vlastní kuchyně. Čtenáře seznamuje i s oblíbenými pokrmy svých známých a přátel. Hodně jich získala u svých studentů, které učí ve Škole folklorních tradic v Brně. Stejně jako ve své první knížce doplňuje recepty komentáři a lidovými popěvky, které se vztahují k jídlu. Ne všechny pocházejí z dávných časů, objevuje se tu i současná básnička: „Starší guláš s knedlíky, s mákem slané preclíky, řízné pivo k bramboráku, k tomu utopence v láku. Českých hospod kolorit, že nám hodlá EU vzít?“ V kuchařce Kamily Skopové je i otisk části rukopisu z roku 1770. „I když není pro nás příliš čitelný, je to ukázka krásného kaligrafického písma, jímž psala jakási A nna Horowa kuchařské předpisy, aby je pak o šest let později věnovala z lásky své dceři Terezii Schvarczovy. Mnohé recepty už ale nejsou pro nás. Píše například, že se má maso z pečeného zajíce zpracovat na kaši, osladit medem a podávat,“ dodává autorka.

Romana Netolická