• Ludmila Budagovová: O literatuře a kultuře. Texty pro Šrámkovu Sobotku

    Od roku 1957 se v Sobotce pořádá festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Ruská bohemistka Ludmila Budagovová (nar. 1932) z Ústavu slavistiky Ruské akademie věd v Moskvě se festivalu účastní od roku 1977 a od té doby pro něj připravila dvanáct odborných přednášek z oblasti české a ruské literatury, česko–ruských literárních a kulturních styků a ruských kulturních reálií, mimo jiné např. texty Literatura ruské meziválečné… více

  • Jiří Holý (ed.): The Representation of the Shoah in Literature, Theatre and Film in Central Europe: 1950s and 1960s

    Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného v listopadu 2011 v Praze. Seminář se zabýval tématem šoa/holokaustu v literatuře, v divadle a filmu v padesátých a šedesátých letech. Navázal na předchozí workshopy v německém Gießenu a v polské Łódzi (2010, 2011). Jednotlivé příspěvky se soustřeďují zvláště na českou a polskou literaturu (Jiří Weil, Norbert Frýd, Jan Otčenášek, Ladislav Fuks, Josef Škvorecký, Adolf Rudnicki, diskurz šoa v polské literatuře),… více

  • Vladimír Papoušek, Petr A. Bílek: Cosmogonia. Alegorické reprezentace „všeho“

    Společná kniha dvou literárních vědců z předních bohemistických pracovišť nabízí sérii esejisticky psaných studií, jejichž tématem jsou různorodé projevy reprezentací v moderní literatuře a kultuře. Zatímco v původním kontextu angloamerického nového historismu byly reprezentace zkoumány především z hlediska jejich fungování v jednotlivých literárních dílech, zde se od konkrétních děl směřuje k širším teoretickým problémům, které jsou zase zpětně… více

  • Jaroslava Janáčková: Návraty. K české literatuře od K. J. Erbena po Ladislava Fukse

    Doménou literární historičky a editorky Jaroslavy Janáčkové je česká literatura 19. století. Po řadě autorských monografií nebo problémově koncipovaných souborů studií představuje přítomná kniha první výbor z jejích kratších statí publikovaných v obtížně dostupných časopisech nebo sbornících, doplněný o příspěvky dosud netištěné. Stati autorka vybírala ze zralého období své vědecké práce, sahajícího od sklonku šedesátých let 20. století do současnosti. Přihlížela k tomu, aby na dílčích příkladech poukazovaly k vybraným… více

  • Veronika Veberová - David Skalický - Vladimír Papoušek - Petr A. Bílek (eds.): Jazyky reprezentace

    Kolektivní monografie Jazyky reprezentace je dílčím příspěvkem k problematice tematizované v rozličných podobách již od prvních filozofických úvah, od prvních reflexí na téma umění. V posledních desetiletích se reprezentace stala jedním z klíčových pojmů západní filozofie a estetiky – pojmem produktivně využívaným i zavrhovaným, otevírajícím nová témata i nové pohledy na témata stará. V českém prostředí však tento pojem dosud nezazníval tak, jak… více

  • Jan Matonoha (ed.): Česká literatura v perspektivách genderu. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)

    Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky – k zamýšlení se nad „jinakostí„ v české literatuře přivedl do Prahy přes sto padesát badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách genderu, Česká literatura… více

  • Dana Nývltová: Femme fatale české avantgardy / Marie Majerová – česká komunistka ve víru feminismu

    Marie Majerová (1882–1967) je známá především jako neústupná komunistka z doby po druhé světové válce a jako autorka socialistického realismu. Není však příliš známá jako meziválečná ženská aktivistka a feministka. Ačkoli se o ní hodně psalo, tato výrazná stránka jejího života a díla zůstávala opomíjena nebo byla zmiňována jako chvilkové nadšení, které se míjelo s její skutečnou… více

  • Michal Bauer (ed.): II. sjezd Svazu československých spisovatelů (22.–29. 4. 1956)

    Poúnorový Svaz československých spisovatelů (SČSS), nahrazující zrušené organizace typu Syndikát českých spisovatelů, Kruh moravských spisovatelů či Spolek slovenských spisovateľov, byl ustaven na svém prvním sjezdu v březnu 1949. Nejvyšším orgánem Svazu byl sjezd, který se měl konat každé tři roky, avšak nikdy za dobu existence SČSS nebylo toto usnesení naplněno. Zejména v důsledku politických událostí první… více

  • Jiří Holý: Šoa v české literatuře a v kulturní paměti

    Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako „implicitní polemiku“ s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi. Tématem je právě šoa/holokaust v české literatuře s přihlédnutím k literatuře slovenské, dalším literaturám Střední Evropy a také k československému filmu. Umělecké reprezentaci šoa v literatuře a filmu se u nás dosud věnovala… více

  • Karel Piorecký (ed.): Máchovské rezonance. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)

    Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky – k zamýšlení se nad „jinakostí„ v české literatuře přivedl do Prahy přes sto padesát badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách genderu, Česká literatura… více

  • Stanislava Fedrová (ed.): Česká literatura v intermediální perspektivě. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)

    Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky – k zamýšlení se nad „jinakostí„ v české literatuře přivedl do Prahy přes sto padesát badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách genderu, Česká literatura… více

  • Lenka Jungmannová (ed.): Česká literatura rozhraní a okraje. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)

    Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky – k zamýšlení se nad „jinakostí„ v české literatuře přivedl do Prahy přes sto padesát badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách genderu, Česká literatura… více

  • Stanislava Fedrová - Alice Jedličková (eds.): Intermediální poetika příběhu

    Intermedialita je dnes módní metoda, zatímco poetika poněkud vyšla z módy. Právě tyto dva přístupy však spoluautoři publikace organicky sklenují ve zkoumání příběhu, jak se realizuje v jednotlivých uměních a médiích nebo v jejich vzájemných vazbách. Sledují tak například proměny renesančního příběhu Beatrice Cenci v evropské a americké literatuře a výtvarném umění či v nedávném Lynchově filmu Mulholland Drive nebo… více

  • Jan Cimický a kol: Jasná noci! Temná noci!

    Dvousté výročí Máchova narození sice připadá až na letošní listopad, nicméně většina čtenářů si dílo toho knížete české poezie spojuje především s májem či alespoň s jarem. Akademie literatury české připravila almanach reflektující Máchovo dílo z nejrůznějších stran a hledisek. Takové jsou např. příspěvky E. Kantůrkové, Vl. Justla, Zd. Mahlera, Fr. Cingera či V. Duška. Máchovské téma je v almanachu zastoupeno i poezií J. Žáčka, P. Prouzy, M. Marboe, Vl. Křivánka a dalších autorů. Jakousi… více

  • Robert Ibrahim: Interpretace textů (nejen) ke státní maturitě

    Publikace Interpretace textů nejen ke státní maturitě by měla v první řadě sloužit jako pomůcka k přípravě na ústní část nové maturitní zkoušky z češtiny. Na schopnost kriticky číst, rozumět a vyložit smysl a význam textu je v nové podobě maturity kladen důraz, takže je naděje, že po generacích studentů, kteří u maturity odříkávali “telefonní seznamy”, bychom se mohli dočkat… více

  • Karel Teige - Jaroslav Seifert (eds.): Revoluční sborník Devětsil

    Zařadit do ediční řady Skryté moderny „revoluční sborník“ z podzimu roku 1922 by byl anachronismus svého druhu. Nikoliv snad pro časové zaměření, jako spíše pro zjevnou programovost a ambici, s níž se tento dnes již legendární titul stal prvním svazkem edice Devětsil, založené stejnojmenným uměleckým svazem. Proto jsme se rozhodli vydat tento jen vzácně dostupný artefakt jako… více

  • Vladimír Justl: Holaniana

    Předkládaný soubor studií mapuje více než padesátiletý badatelský zájem Vladimíra Justla o básníkovu tvorbu. Jádro výboru tvoří texty z 60. let, uveřejňované především na stránkách různých periodik či jako doslovy ve výborech z básníkova díla, v nichž Vladimír Justl jako první po roce 1948 podává zasvěcený komentář celé dosavadní Holanovy tvorby a zároveň i ucelenější pohled na proměnu Holanovy poetiky od jeho prvotiny přes… více

  • Michal Bauer: Souvislosti labyrintu

    Kniha literárního historika Michala Bauera přibližuje konstituování ideologicko–estetické normy v české literatuře na přelomu 40. a 50. let minulého století. Bauer ve své studiu sleduje strategie moci i strategie obrany vůči normativnímu mocenskému přístupu uplatňovanému vedoucími představiteli politiky a kulturní fronty. Úvodní text je zaměřen na projevy tohoto tlaku v české literatuře po roce 1945, které vyvrcholily plenární schůzí Svazu československých… více

  • Jiří Brabec: Panství ideologie a moc literatury. Studie, kritiky, portréty (1991–2008)

    Literární historik, vysokoškolský pedagog, kritik a editor Jiří Brabec (1929) je bezesporu výrazná autorita oboru, přesto nebyly jeho texty roztroušené po časopisech a sbornících knižně dosud zveřejněny. Příčinu lze snad hledat v autorově pracovním vytížení, pedagogické činnosti a práci ediční (zvláště příprava Spisů T. G. Masaryka a Díla Jaroslava Seiferta). Svazek, který má tuto citelnou mezeru alespoň z části zaplnit,… více

  • Arnošt Vaněček: Vor Medúzy

    Česká literární avantgarda je tradičně reprezentována tvorbou několika dominujících osobností a už poměrně dlouho je součástí standardní školní výchovy, což, zdá se, činí z tohoto areálu zaprášené panoptikum čpící naftalínem. Ediční řada Skrytá moderna chce poukázat na rozprostraněnost její řeči, na její přesahy a nejednoznačnost, konfrontovat známé a obecně akceptované podoby dobové řeči moderny s podobami pozapomenutými… více

Přihlášení k odběru novinek

Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.

* = vyžadované pole