Verše ukrajinského režiséra, dramaturga, spisovatele a básníka, profesora kyjevské univerzity, který byl na Majdanu těžce postřelen snajpry při protestních demonstracích proti Janukovičovu režimu, kam přišel podpořit své studenty. Byl jedním z těch, kteří pak byli letecky přepraveni do České republiky, kde se podrobil několika operacím a rehabilitaci. Během ní také vznikla v Praze a Jánských Lázních sbírka básní, nesoucí název… více
Knížka Z pozdního sběru je už dvanáctou básnickou sbírkou Václava Daňka (nar. 1929). I v ní se autor vyrovnává s bolestnou ztrátou milované bytosti, která byla po čtyři desetiletí zářivým středem jeho života. Ale zaznívá zde i zcela nový tón. Daněk vtahuje čtenáře do okouzleného úžasu nad krásou mladé ženy, která naprosto nečekaně vstoupila do básníkových osaměle posmutnělých dnů. A verše, které… více
Frekvence milostných motivů a intenzita erotické vášně v Holoubkových básních z posledních pěti šesti let, soustředěných ve sbírce Veselý hřbitov, signalizuje záviděníhodnou vitalitu a milostnou energii snad nevyčerpatelnou. O zážitkovém původu Holoubkovy poezie není pochyb už delší dobu a jinak tomu není ani v současnosti. Vlastní prožitky básník nadále s oblibou zprostředkovává v mikropříbězích nasycených až fotografickými detaily, s nimiž ovšem… více
Věra Linhartová patří mezi nejvýznamnější autory druhé poloviny dvacátého století. Po studiích dějin umění a estetiky pracovala v Alšově jihočeské galerii. Od roku 1968 žije v Paříži. Vystudovala zde japanistiku, naučila se čínsky, dlouhá léta pracovala v muzeu orientálních umění Guimet. Do francouzštiny přeložila a komentáři opatřila japonské texty o malířství od 9. do 19. století (Na bílém podkladě, Gallimard 1996) či texty japonského zenového mnicha… více
Po téměř dvou desítkách let přichází básník, prozaik a překladatel Petr Skarlant s novou básnickou sbírkou Mezinárodní expres Potěmkin. Zřetelně v ní dominují především dvě základní polohy: doléhající léta a tendence k bilancující a rekapitulující reflexi životní dráhy na jedné straně, na druhé je to pak reflexe současného světa se stavbami globalizovaných potěmkinovských vesnic jako samozřejmé součásti „díla“ dnešních… více
Čtvrtý svazek Díla Jaroslava Seiferta přináší poezii věrnou svému názvu – jde o verše, které Jaroslav Seifert po vyloučení z KSČ (1929) zpravidla jako nepodepsané publikoval ve druhé polovině třicátých let v sociálnědemokratickém denním tisku (Ranní noviny, Právo lidu, Večerník Práva lidu ad.). V pravidelné rubrice Pondělních ranních novin, tzv. Pondělních slokách, Seifert reaguje na aktuální dění nejrůznějšího druhu,… více
Přírodní lyrika nebývá v dnešním přeuspěchaném světě tou právě nejčastěji se vyskytující bylinkou. A přece již Goethe dobře věděl, že právě ona dokáže zachytit „na malém prostoru celý svět“. Šlosarova sbírka, přísně komponovaná v sledu jednotlivých ročních období, postihuje především vztah člověka a přírody. „Jeho malé básně přírodní lyriky, spředené poletujícími motivy, nenápadnými aliteracemi a jinými… více
Básnická prvotina Venduly Vartové-Eliášové má vzhledem k tomu, jak pozdě vychází, nutně průřezový charakter. Ukázkou je v ní zastoupena nejranější tvorba, verše odrážející vytržení z krajiny dětství a stesk po domově při pobytu v zahraničí i básně reflektující čas po návratu, který jako by tu mezitím proběhl zbrkle a svévolně a autorku postavil, trochu překvapenou, až před hranici jejího osobního poločasu. Devízou… více
Čestným hostem na mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy 2013 v Praze bude Slovensko. Nakladatelství Akropolis zde při této příležitosti chce prezentovat antologii současné slovenské poezie představující desítku básníků našich východních sousedů (Mária Ferenčuhová, Erich Jakub Groch, Michal Habaj, Elena Hidvéghyová-Yung, Katarína Kucbelová, Eva Luka, Nóra Ružičková, Martin Solotruk, Peter Šulej, Radoslav Tomáš). Přebásnění se… více
Skupina Ra patří společně se Skupinou 42 k nejvýznamnějším literárně–výtvarným seskupením v české kultuře 40. let dvacátého století. Její tvorbě přitom dosud nebyla věnována soustavná pozornost, a schází tedy monografie syntetizující recepci této skupiny. Přítomná edice nabízí reprezentativní výbor z básnické tvorby Skupiny Ra a Edice Ra (zastoupeni jsou autoři jako Zdeněk Šel, Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc, Otta Mizera). Připomenuty… více
Tomáše Belka (1965) můžete znát z pódií českých rockových klubů a festivalů jako tenorsaxofonistu. Hrál mimo jiné v Garáži a dodnes hraje ve skupině Sto zvířat, v níž je také výhradním autorem textů. Jako textař psal a píše i pro celou řadu dalších interpretů, včetně těch mediálně nejznámějších (Lucie Bílá, kapela Lucie), i pro divadlo. Nikdy nic nebylo je průřez jeho písňovými… více
Pavel Kohn (nar. 14. října 1929 v Praze) je židovský autor žijící v Německu, kam v roce 1967 emigroval. Pražský rodák prošel za druhé světové války Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem, holokaust přežil jako jediný z celé své rodiny. Po válce se rozhodl setrvat v Československu a vystudovat dramaturgii na AMU. Verše, které psal ve svých 15 až 18 letech, jsou dokladem nesporného básnického nadání. Vyjadřované životní… více
Ztracené dítko avantgardy – i tak by šlo s trochou nadsázky charakterizovat osud Miloše Hlávky. Patřil k mladým intelektuálům, kteří vstupovali do literárního života po skončení první světové války. Již od svých sedmnácti let publikoval na stránkách novinového a časopiseckého tisku své básně a prózy i překlady světových autorů. Pohyboval se v okruhu mladých avantgardních scén, jako byly Divadlo Dada a Moderní… více
Pátý svazek Díla Jaroslava Seiferta po více než dvou desetiletích zpřístupňuje nová vydání sbírek Jaro, sbohem (1937) a Přilba hlíny (1945). Tyto sbírky pak vůbec poprvé v přítomné edici vycházejí s kritickým aparátem, který zaznamenává historii jednotlivých textů. Obě sbírky, v autorově tvorbě druhé poloviny 30. let a dekády následující ústřední, tvoří i přes jistou příbuznost na rovině kompoziční… více
Sbírka 65 jednostránkových, vesměs velmi úsporně psaných básní. Autorka tíhne k čím dál větší sevřenosti, návaznost na její předchozí sbírku Úzkost na kost je nesporná; základním tématem je nadále láska a smrt, ztotožnění s ohroženou přírodou a „nesmír smíru“ s ubýváním vlastního života v nevlídném, přirozeným hodnotám nepřejícím prostoru a čase. A samozřejmě zase i úzkost, která však nabývá ještě drsnější podoby.… více
Ještě jednou se pokusit zachytit tu nevysvětlitelnou radost při pohledu na kvetoucí strom, hory proti světlu, bystřinu na úpatí skal; to nejasné volání, které přiměje zastavit se a naslouchat; ten pocit, kdy se svět jakoby otevře, nepanuje smrt, vše drží pohromadě, svěží, jako dívky v tanci na Botticelliho obraze. To je snahou stárnoucího básníka: na svých toulkách alpskou… více
Václav Daněk v sobě spojuje dva póly nejlepší tradice české poezie: jednou polohou své tvorby exponuje mimořádnou vyspělost básnických technik a virtuozitu, což se projevuje ve zvládání bohatství formálních básnických útvarů a vynalézavostí slovesnou, druhou pak je poezie občanské reflexe. V posledních sbírkách, nejsilněji v Blížence Noci, navíc přistupuje téma soukromé, milostné „o tebe jsi můj strach“,… více
Podobně jako u knihy–manifestu, Revolučního sborníku Devětsil, ze zimy roku 1922 uvádíme dva editory: Jaroslava Seiferta (1901–1986) a Karla Teiga (1900–1951), měli bychom i u sbírky Na vlnách TSF z počátku roku 1925 uvádět autorství obou čelných protagonistů meziválečné avantgardy a zakládajících členů Uměleckého sdružení Devětsil. Karel Teige upravil verše svého přítele Jaroslava Seiferta do podoby originálních typografických básní. Údajně přitom vybral„… více
Padejte hvězdy / Ale krásnější než vy jsou elektrické výboje pohlaví / Padejte ženy / Sestřelené létavice touhy.„ Úryvek z málo známého básnického textu Zbyňka Havlíčka (1922–1969) otvírá téma předkládané knihy, jímž je exponovaný erotismus v díle Havlíčkově, Jany Krejcarové (1928–1981) a Egona Bondyho (1930–2007), tří nepominutelných osobností poválečné české poezie a (zprvu undergroundové)… více
Podobně jako u knihy–manifestu, Revolučního sborníku Devětsil, ze zimy roku 1922 uvádíme dva editory: Jaroslava Seiferta (1901–1986) a Karla Teiga (1900–1951), měli bychom i u sbírky Na vlnách TSF z počátku roku 1925 uvádět autorství obou čelných protagonistů meziválečné avantgardy a zakládajících členů Uměleckého sdružení Devětsil. Karel Teige upravil verše svého přítele Jaroslava Seiferta do podoby originálních typografických básní.… více
Po zadání e-mailové adresy Vás budeme informovat o našich nově vydávaných titulech či prezentacích našich knih. Počet e-mailů nepřesahuje počet vydaných knih, takže se nemusíte obávat záplavy nevyžádaných mailů. Zaregistrováním vyjadřujete souhlas s použitím Vaší e-mailové adresy výhradně k odběru informací z nakladatelství Akropolis, Vaše data nebudou v žádném případě postoupena třetí straně.
