Jiří Holý (ed.) |
|
Cizí i blízcí. Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století |
|
obálka | Yehuda Bacon |
grafická úprava | Ondřej Fučík |
ISBN |
978-80-7470-125-2 |
počet stran | 1048 |
vazba | váz. |
formát | 170 × 242 mm |
rok vydání | 2016 |
obsahuje | jmenný rejstřík, obrazovou přílohou, věcný rejstřík |
cena | 650 Kč (vč. DPH) |
recenze |
Divadelní noviny 15, 19. 9. 2017
Roš Chodeš 79, č. 7, červenec 2017 iLiteratura.cz 9. 6. 2017 Protestant, červen 2017 Britské listy 31. 5. 2017 Tvar 8, 20. 4. 2017 Třistatřicettři, ČT 4. 4. 2017 Obecní noviny, duben 2017 Rozhovor Britských listů 98, 24. 2. 2017 Lidové noviny 20. 12. 2016 MF Dnes 4. 2. 2017 Táta Oty Pavla se maminky bál jen o trošku míň než Hitlera Poznańskie studia slawistyczne 12/2017 |
Židovská kulturní tradice, která byla v českých zemích přítomná už od raného středověku, byla v desetiletích komunistického režimu soustavně potlačována a marginalizována. Do popředí zájmu veřejnosti i badatelů se soustředěně dostala až po roce 1989. Monografie navazuje na výsledky dosavadního výzkumu a představuje židovskou tematiku v širokém spektru pohledů, přístupů i názorových proudů: od romantického obdivu k Židům, přes židovské (auto)stereotypy a protižidovské heterostereotypy až po antisemitismus, od českožidovství k sionismu a socialismu, od reflexe Židů v beletrii na počátku dvacátého století k jejich obrazu v dobových židovských časopisech a k tematizaci holokaustu v poezii, próze i filmu. Kniha nevnímá kulturní paměť jako baštu jediné národní kultury či ideologie, ale představuje kulturní dění v českých zemích jako ideově pluralitní a vícejazyčné (sleduje literaturu nejen česky psanou, ale i německojazyčnou a hebrejskou). Jádrem publikace jsou širší a přehledové studie, založené na rozsáhlém a často objevném materiálovém průzkumu – například Reprezentace Židů a židovství na přelomu 19. a 20. století, Divadelní a literární činnost v terezínském ghettu, „Antisionismus“ jako skrytý i zjevný antisemitismus doby komunistického režimu, Česká poezie o šoa, Memoárová literatura o šoa, Holokaust v československém a českém hraném filmu, Šoa po roce 1970 a „druhá“ a „třetí“ generace. Další příspěvky mapují z různých aspektů kulturní život Židů v českých zemích: Obrazy východních Židů v českožidovských časopisech, Literární příspěvky v časopise Selbstwehr a díla Maxe Broda, Osamělé hlasy chasidismu, Kalendář česko-židovský ve třicátých letech. Monografii doplňují dílčí sondy a případové studie, které se mimo jiné zabývají díly Vojtěcha Rakouse, Karla Poláčka, Egona Hostovského, Jiřího Weila, Ladislava Fukse, Oty B. Krause, Arnošta Goldflama nebo Alexeje Pludka. Knihu doprovází obrazově-dokumentární příloha a jmenný a věcný rejstřík. – Monografie je kolektivním výstupem pracovníků Centra pro studium holokaustu a židovské literatury FF UK. Vychází za podpory Grantové agentury ČR, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Česko-německého fondu budoucnosti, Česko-izraelské smíšené obchodní komory a Federace židovských obcí v České republice.