Henry Jenkins |
|
Pytláci textů [MOBI]Televizní fanoušci a participativní kultura |
|
| překlad | Josef Šebek |
| grafická úprava | Klára Kvízová (ReDesign) |
| předmluva | Jaroslav Švelch, Henry Jenkins |
| ISBN | 978-80-7470-243-3 |
| edice | Edice #POPs, sv. 4 |
| počet stran | 480 |
| vazba | brož. |
| formát | 140 × 210 mm |
| rok vydání | 2019 |
| obsahuje | jmenný rejstřík |
| cena | 249 Kč (vč. DPH) |
| recenze |
Respekt, 30. 8. 2020
|
Obraz diváků televizních seriálů a dalších pořadů jako pasivních konzumentů je zakořeněný i dnes, v éře internetových televizí, streamování a obsahu dostupného kdykoli „na přání“. V době, kdy americký kulturní a mediální teoretik Henry Jenkins psal svou knihu Pytláci textů (1992), však byla tato charakteristika přijímána takřka bez výhrad i odborníky z oblasti mediálních studií. Jenkins svůj odborný zájem soustředil na jednu specifickou skupinu diváků, fanoušky, a podrobně analyzoval jejich sociální praktiky a kulturní produkci, díky čemuž se mu podařilo dobově převažující přesvědčení o pasivitě seriálových diváků zásadním způsobem problematizovat.
Henry Jenkins se ovšem v Pytlácích textů neopevňuje jen v pozici distancovaného akademika, ale píše zároveň i jako dlouholetý fanoušek aktivně zapojený do komunitních aktivit. Tato jeho dvojdomost, která je v textu neustále reflektovaná, mu přínosně umožnuje odložit do té doby obvyklý znevažující tón a ponořit se bez zlehčování do fascinujícího světa fanoušků.
Základním pozorováním, z nějž Jenkins ve svých analýzách vychází, je to, že fanoušci filmy, seriály a další žánry nejen konzumují, ale také je dále přetvářejí, navazují na ně a přepisují je. A ne vždy souhlasně: nezřídka se jejich texty vymezují proti pojetí narativů a postav, jak je koncipovali jejich původní autoři. Výtvory komerční masové kultury se tedy pro fanoušky stávají materiálem jejich vlastní, značně nezávislé tvorby. V jednotlivých kapitolách knihy se Jenkins soustředí na kritické aktivity komunity fanoušků, na utváření jejich kánonů, hodnocení a interpretací. Především se však věnuje konkrétním výtvorům: povídkám a románům včetně kontroverzního žánru slash fiction (erotické nebo pornografické příběhy o mužských hrdinech seriálů Star Trek či Profesionálové), videím důmyslně remixujícím materiál odvysílaných seriálů a také pozoruhodnému žánru filkové hudby. To vše v kontextu etnografie sociálních praktik fanouškovské komunity, od společného sledování seriálů přes výměnu nahraných videokazet po fanouškovské srazy (cony) nejrůznějšího typu a rozsahu. Jenkinsova klasická práce tak nabízí jedinečný raný pohled na dnes všeprostupující kulturu participace, jež se i prostřednictvím sociálních sítí stala jedním z nejvýraznějších atributů dnešních dní.
Český překlad byl pořízen z anglického vydání, které vyšlo u příležitosti dvaceti let od prvního publikování knihy. Je doplněn obsáhlým rozhovorem s autorem, v němž Henry Jenkins reflektuje jak svou někdejší badatelskou metodu, tak posuny, k nimž ve fanouškovské praxi i v její odborné reflexi za poslední dvě dekády došlo. – Vychází za velkorysé podpory Ministerstva kultury ČR.
Související tituly
-
Jason Mittell: Komplexní televize
V devadesátých letech se v americké televizní produkci začala objevovat řada seriálů vymezujících se proti dekády zavedeným pravidlům přehlednosti a srozumitelnosti. Riskantnější seriálové projekty jako Městečko Twin Peaks či Akta X se nebály své diváky mást, chytře jimi manipulovat a budovat propracovanou mytologii celého seriálového světa. Své diváky nejen vybízely k tradičnímu zaujetí samotným příběhem,… více
-
Ien Angová: Divákem Dallasu
Na počátku osmdesátých let uchvátil televizní diváky americký seriál Dallas, který bylo prostě nutné sledovat. Osudy příslušníků rodiny Ewingů vstupovaly týden co týden do obývacích pokojů nejprve v USA, ale brzy i v mnoha dalších zemích po celém světě (u nás až po r. 1989). Miliony diváků tak s napětím sledovaly další vývoj v dramatických vztazích bohaté rodiny texaských… více
-
John Fiske: Jak rozumět populární kultuře
První svazek edice POPs přináší překlad knihy, kterou to všechno – dalo by se říci – začalo. Když poprvé vyšla v roce 1989, stala se (v doprovodu své praktičtěji orientované „sestry“, knihy Jak číst to, co je populární) jedním ze základních kamenů oboru kulturálních studií. Populární a masová kultura se do hledáčku akademického zájmu… více
-
Martin Conboy: Tisk a populární kultura
Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na „tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů „toho, co již pominulo“ a „toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do velké míry… více
-
Miloš Hroch: Vystřihni – nalep
Provoz je čilejší než kdy jindy, pořádají se festivaly, budují rozsáhlé archivy, tisknou je blackmetalisté i studenti uměleckých škol, přitom se jim už dávno věštila smrt. Fanziny se zrodily ve třicátých letech minulého století v kruzích fanoušků sci-fi, ale později je dalece přerostly. Zinoví kutilové si přitom vystačili s nůžkami, lepidlem a levnou tiskárnou. Mediální… více
-
Mark J. P. Wolf: Budování imaginárních světů
V uvažování o vyprávění se dlouho předpokládalo, že nás zajímá hlavně příběh, tedy abychom se dozvěděli, co a jak se protagonistům stalo. Některé romány, filmy, komiksy, televizní seriály či počítačové hry na nás ale zjevně působí spíš tím, že je nám dobře ve světě, v němž se příběh odehrává – že tento svět chceme… více
